SYSTEMATICKÝ PŘEHLED DRUHŮ

strana 2: Otakárkovití – Papilionidae
strana 3: Běláskovití – Pieridae
strana 4: Modráskovití – Lycaenidae
strana 5: Babočkovití – Nymphalidae
strana 6: Soumračníkovití – Hesperiidae
strana 7: Vřetenuškovití – Zygaenidae

Čeleď: Babočkovití – Nymphalidae

Ze 70 druhů babočkovitých, zjištěných v ČR, bylo na Znojemsku zjištěno 52 druhů, z toho 21 okáčů, z nichž sedm druhů vymizelo, dále deset druhů perleťovců, z nichž jeden vymizel a jeden je druh vzácně se šířící, který není trvalým příslušníkem naší fauny, dva batolci, tři bělopásci, z nichž jeden vymizel, sedm baboček, z nichž jeden druh vymizel a osm hnědásků, z nichž dva vymizeli, a jeden je na hranici pozorovatelnosti. Mezi vymizelé druhy náleží Lopinga achine, Hyponephele lycaon, Hipparchia semele, Hipparchia statilinus, Chazara briseis, Erebia ligea, Erebia aethiops, Argynnis niobe, Neptis sappho, Nymphalis xanthomelas, Melitaea trivia a Melitaea diamina. Na hranici pozorovatelnosti je Melitaea phoebe. Argynnis pandora je vzácný migrant, který není trvalým příslušníkem naší fauny.
Ve sledovaném období 1969–2016 došlo k pěti změnám v zastoupení druhů čeledi babočkovitých. Vymizely druhy Hyponephele lycaon, Hipparchia semele, Erebia ligea a Erebia aethiops a byl objeven druh Argynnis pandora.

63. Pararge aegeria (Linnaeus, 1758)
– okáč pýrový – A
Druh všeobecně rozšířený v prosvětlených listnatých a smíšených lesích, kolem cest a průseků, na světlinách. Živnými rostlinami housenek jsou lesní trávy, mnoho druhů. V podmínkách Znojemska má tři generace (IV. až zač. VI., VII. až pol. VIII., IX.). Přezimuje housenka nebo kukla.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Tvořihráz 11. 5.1988 obs. Šv; Havraníky 30. 7. 1989 obs. Šv; Tulešice 20. 7. 2004 obs. Št; Vranov n. D. 9. 8. 2006, 1. 7. 2007, 8. 8. 2016 obs. Šv; Znojmo – Leska 22. 4. 2007, 7. 7. 2010 obs. Šv; Podmolí 27. 4. 2008 obs. Šv; Čermákovice 27. 4. 2009 obs. Št; Šobes 9. 7. 2010 obs. Šv; Ječmeniště 3. 9. 2010, 17. 9. 2012, 6. 8. 2013 obs. Šv; Jevišovice 21. 7. 2010 obs. Šv; Hradiště 2. 5. 2011 obs. Šv; Pravice 23. 4. 2014 obs. Šv.
Žije na mnoha lokalitách Znojemska, vyskytuje se i v rozptýlené zeleni v krajině, motýli se zdržují na stinných místech s malými osluněnými ploškami, sluní se na listech i holé zemi, živí se medovicí na listech stromů, jen výjimečně navštěvují květy, např. chebdí.

64. Lasiommata maera (Linnaeus, 1758)
– okáč ječmínkový – A
Rozšířený, nehojný druh, žijící na okrajích listnatých i jehličnatých lesů, na lesních světlinách a cestách, křovinatých lesostepích, okrajích vinohradů. Živnými rostlinami housenek jsou trávy, mnoho druhů. V podmínkách Znojemska má dvě až tři generace (druhá pol. V. až pol. VI., druhá pol. VII. až VIII., pol. IX.). Menší motýli třetí generace byli pozorováni v polovině září 2003 na terasách u Hradiště. Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu: Znojmo – Leska 30. 7. 1989 obs. Šv; Havraníky 30. 7. 1989 10 ex. obs. Šv; Hradiště 2011, 2012, 14. 9. 2003 3 ex. obs. Šv; Ječmeniště 24. 5. 2010 obs. Šv; Hnanice 25. a 27. a 29. 5. 2012, 6. 8. 2013, 28. 7. 2014, 29. 5. 2015 6 ex., 3. 6. 2015, 15. 8. 2016 2 ex. obs. Šv.
Na Znojemsku se vyskytuje spíše řídce, motýli se zdržují na osluněných místech, posedávají a sluní se na kamenech, ležícím dřevě, holé zemi, vyhledávají květy bylin.

65. Lasiommata megera (Linnaeus, 1767)
– okáč zední – A
Všeobecně rozšířený druh, žijící na osluněných výsušných biotopech, kamenitých stráních, stepních a lesostepních biotopech, ve vinicích a jejich okolí. Živnými rostlinami housenek jsou trávy, mnoho druhů. V podmínkách Znojemska má tři generace (pol. IV. až pol. VI., pol. VII. až pol. VIII., konec VIII. až pol. X.). Přezimuje housenka nebo kukla.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Havraníky 10. 9. 1987, 2. 5. 1989 obs. Šv; Znojmo 11. 10. 1988 obs. Šv; Čermákovice 15. 8. 1989, 27. 7. 2003 obs. Št; Hradiště 3. 5. 1990, 27. 4. 2008, 30. 4. 2008, 2. 5. 2012, 29. 5. 2013, 19. 7. 2014 obs. Šv; Vevčice 23. 5. 1990 obs. Šv; Horní Kounice 23. 7. 2000 obs. Št; Vranov n. D. 10. 8. 2006 obs. Šv; Hnanice 3. 7. 2007 obs. Šv; Ječmeniště 12. 5. 2008, 8. 7. 2008, 18. 7. 2008, 4. 8. 2008, 22. 8. 2008, 2. 9. 2008, 31. 8. 2009, 24. 5. 2010, 27. 7. 2010, 9. 8. 2010, 25. 8. 2010, 21. 8. 2012, 17. 9. 2012, 28. 9. 2013, 19. 4. 2014, 24. 4. 2014 obs. Šv; Hrabětice 5. 8. 2009 obs. Šv; Šatov – Peklo 18. 5. 2012 obs. Šv.
Na Znojemsku je to hojný druh, zejména v okolí vinohradů, např. u Šatova, Ječmeniště, Havraníků aj. Motýli se zdržují na osluněných místech, sluní se na kamenech, zídkách i holé zemi a vyhledávají květy různých bylin.

66. Lopinga achine (Scopoli, 1763)
– okáč jílkový – V
Velmi vzácný druh, který v druhé polovině 20. století v ČR vymizel na naprosté většině známých lokalit. Poslední lokality se dochovaly na jižní Moravě v doubravách poblíž Hodonína. Dnes je v ČR kriticky ohrožený. Obývá řídké listnaté lesy s rozptýleným keřovým patrem a bohatým bylinným podrostem, kde rostou živné rostliny housenek, ostřice. Vývoj má jednogenerační (VI.). Přezimuje housenka.
Přítomnost druhu na Znojemsku dokládá několik historických údajů z první poloviny 20. století. Poslední pozorování je z Čermákovic z 10. 7. 1937 lgt. Št (Švestka et Vítek 1988). Motýli se zdržují v polostínu, sluní se na listech keřů nebo bylin, sají medovici na listech a přitahují je páchnoucí látky.

67. Coenonympha pamphilus (Linnaeus, 1758)
– okáč poháňkový – A
Všeobecně rozšířený a hojný druh, žijící na lučních biotopech všech typů, stepních, svěžích, vlhkých, lesních i pěstovaných trávnících a v agrokulturách. Živnými rostlinami housenek jsou trávy, mnoho druhů. V podmínkách Znojemska má tři generace (pol. IV. až zač. VI., pol. VI. až VII., VIII. až IX.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Šobes 18. 4. 1990, 21. 5. 1990 obs. Šv; Hradiště 7. 5. 1990, 26. 5. 2003, 19. 9. 2003, 4. 6. 2007, 8. 8. 2007, 20. 8. 2009, 18. 5. 2011, 7. 8. 2011, 22. 5. 2012, 12. 7. 2012, 13. 5. 2015, 1. 9. 2015 obs. Šv; Popice 12. 5. 2002, 23. 5. 2009 obs. Šv; Jamolice 11. 6. 2002, 12. 8. 2004 obs. Šv; Hnanice 3. 6. 2003, 1. 8. 2003, 30. 5. 2005, 15. 5. 2012, 1. 8. 2012, 13. 8. 2012, 19. 5. 2013, 6. 6. 2013 obs. Šv; Ječmeniště 18. 7. 2008, 22. 4. 2009, 17. 5. 2009, 31. 8. 2009, 25. 8. 2010, 21. 8. 2011, 7. 9. 2012, 2. 8. 2014 obs. Šv; Hrabětice 17. 5. 2009, 3. 6. 2009 obs. Šv; Vranov n. D. 20. 5. 2009, 21. 7. 2012, 23. 7. 2012 obs. Šv.
Na Znojemsku je celoplošně rozšířený na mnoha lokalitách, včetně intravilánů lidských sídel. Motýli se sluní na listech keřů a bylin a vyhledávají květy různých rostlin.

68. Coenonympha arcania (Linnaeus, 1761)
– okáč strdivkový – A
Rozšířený, nehojný druh, žijící na lesostepích, lesních okrajích, průsecích, okrajích lesních cest, křovinatých stráních, kde se vyskytují hlavní živné rostliny housenek, válečka prapořitá, medyněk vlnatý aj. Vývoj má jednogenerační (konec V. až pol. VII.), v teplých letech se může objevit částečná druhá generace v IX. Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Šobes 3. 6. 1988 obs. Šv; Popice 4. 6. 1988, 15. 6. 1989 obs. Šv; Lubnice 27. 5. 1989 obs. Šv; Tvořihráz 11. 6. 1989 obs. Šv; Podmolí 10. 6. 1993 obs. Vt; Vranov n. D. 19. 6. 1997 obs. Vt; Jamolice 19. 6. 2006 obs. Šv; Mašovice 8. 6. 2011, 16. 6. 2014, 26. 5. 2015, 1. 6. 2016 obs. Šv; Hradiště 11. 6. 2011, 22. 5. 2012 obs. Šv; Hnanice 17. 6. 2014, 18. 9. 2014, 3. 6. 2015 obs. Šv.
Na Znojemsku se vyskytuje na mnoha vhodných biotopech, ojedinělý motýl druhé generace byl pozorován 18. 9. 2014 u Hnanic. Motýli poletují kolem keřů, na kterých se sluní a vyhledávají kvetoucí nektaronosné rostliny, např. ptačí zob, šalvěj aj.

69. Coenonympha glycerion (Borkhausen, 1788)
– okáč třeslicový – A
Rozšířený, někdy hojnější druh, žijící na křovinatých lesostepích, stepích, lesních loukách, lesních okrajích a pasekách, ale i na vlhkých až mokrých loukách. Živnými rostlinami housenek jsou trávy, mnoho druhů. V podmínkách Znojemska má dvougenerační vývoj (pol. V. až VI., VII. až pol. IX.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Popice 6. 6. 1989 obs. Šv; 13. 5. 2000 obs. Vt; Havraníky 30. 7. 1989 obs. Šv; 22. 7. 2012 obs. Dí; Hnanice 3. 6. 2003, 1. 8. 2012 obs. Šv; Tulešice 20. 7. 2004 obs. Št; Jamolice 8. 6. 2006, 19. 6. 2006 obs. Šv; Šobes 3. 7. 2007 obs. Šv; Hrabětice 17. 5. 2009, 23. 5. 2009, 3. 6. 2009, 1. 8. 2012 obs. Šv; Ječmeniště 15. 6. 2010, 18. 5. 2012 obs. Šv; Hradiště 11. 6. 2011, 14. 7. 2013, 15. 8. 2012, 13. 8. 2015, 28. 8. 2015 obs. Šv; Šatov 18. 5. 2012 obs. Šv; Mašovice 11. 7. 2012 obs. Šv; Vranov n. D. 7. 6. 2014 obs. Šv.
Na Znojemsku se vyskytuje na mnoha vhodných biotopech. Motýli poletují nad bylinnou vegetací, sluní se na listech bylin a keřů, vyhledávají květy nektaronosných rostlin.

70. Aphantopus hyperantus (Linnaeus, 1758)
– okáč prosíčkový – A
Všeobecně rozšířený a hojný druh, žijící na křovinatých stráních, lesostepích, suchých i vlhkých loukách, okrajích lesů, lesních pasekách. Živnými rostlinami housenek jsou různé druhy trav. Vývoj má jednogenerační (VI. až pol. VII.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Horní Břečkov 27. 6. 1989 obs. Šv; Lubnice 27. 6. 1989, 19. 6. 2002 obs. Šv; Tavíkovice 15. 7. 1993 obs. Št; Horní Kounice 23. 7. 2000 obs. Št; Hnanice 21. 6. 2002, 19. 6. 2013 obs. Šv; Tulešice 20. 7. 2004 obs. Št; Vranov n. D. 22. 6. 2007, 1. 7. 2007, 15. 6. 2009 obs. Šv; Havraníky 10. 7. 2010 obs. Šv; Hradiště 11. 6. 2011 obs. Šv; Mašovice 22. 6. 2014 obs. Šv; Lukov 22. 6. 2015 obs. Šv.
Na Znojemsku se vyskytuje na mnoha biotopech. Motýli poletují kolem keřů, sluní se na jejich listech a bylinách, vyhledávají kvetoucí keře, např. ptačí zob, chebdí, ostružiník.

71. Maniola jurtina (Linnaeus, 1758)
– okáč luční – A
Všeobecně rozšířený a hojný druh, žijící na loukách všech typů, stepích, lesostepích, okrajích lesů, neobdělávaných plochách. Živnými rostlinami housenek jsou různé druhy trav. Vývoj má jednogenerační (VI. až pol. VIII.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Čermákovice 18. 8. 1988, 27. 7. 2003 obs. Št; Tavíkovice 15. 7. 1993 obs. Št; Tulešice 20. 7. 2004 obs. Št; Šobes 14. 7. 2005, 10. 6. 2009 obs. Šv; Vranov n. D. 9. 8. 2006, 22. 6. 2007, 1. 7. 2007, 15. 6. 2009, 23. 7. 2012 obs. Šv; Hradiště 13. 7. 2007, 18. 7. 2007, 9. 8. 2011, 9. 8. 2015 obs. Šv; Ječmeniště 15. 6. 2010, 10. 6. 2011 obs. Šv; Mašovice 4. 8. 2010, 24. 6. 2015, 8. 8. 2015 obs. Šv; Hnanice 3. 6. 2012, 14. 6. 2012, 3. 6. 2014 obs. Šv; Podmyče 16. 6. 2014 obs. Šv; Lukov 22. 6. 2015 obs. Šv.
Na Znojemsku široce rozšířený druh, žije na mnoha místech, obvykle je hojný. Motýli poletují nad bylinným porostem, sluní se na vegetaci a vyhledávají květy nejrůznějších rostlin.

72. Hyponephele lycaon (Kühn, 1774)
– okáč šedohnědý – V
Původně rozšířený druh, v současnosti kriticky ohrožený, v ČR žije na posledních dvou lokalitách. Je vázaný na suchopáry, stepi, skalnaté stráně, opuštěné lomy s nízkou nesouvislou vegetací, kde se vyskytují živné rostliny housenek, kostřavy, sveřep, kavyl. Vývoj má jednogenerační (VII. až VIII.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu: Znojmo – Kraví hora 24. 7. 1987, 19. 7. 1988, 27. 7. 1989 obs. Vt (Šumpich 2011); 27. až 29. 7. 1989 10 ex., 23. 7. 1990 5 ex. obs. Dí; Konice 16. 9. 1987 obs. Jo; 1994 obs. Ma.
Na Znojemsku byl ještě ve druhé polovině 20. století lokálně hojný (Jevišovicko, mezi Kraví horou a Konicemi), postupně se jeho početnost snižovala a v polovině 90. let vymizel. Poslední pozorování je z Konic z roku 1994. Podobně vymizel i na jiných jihomoravských lokalitách. Motýli poletují nad bylinným porostem, sluní se na kamenech a holé zemi, vyhledávají květy bylin, např. mateřídoušky.

73. Melanargia galathea (Linnaeus, 1758)
– okáč bojínkový – A
Všeobecně rozšířený a hojný druh, žijící na suchých i vlhkých loukách, stepních a lesostepních lokalitách, okrajích lesů, lesních pasekách i neobdělávaných plochách, kde se vyskytují živné rostliny housenek, trávy, mnoho druhů. Vývoj má jednogenerační (VI. až VIII.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu příklady: Čermákovice 18. 8. 1988 obs. Št; Tavíkovice 15. 7. 1993, 23. 7. 1993 obs. Št; Jamolice 16. 6. 2003 obs. Vt; Ječmeniště 12. 6. 2008, 20. 6. 2008, 8. 7. 2008, 18. 7. 2008, 4. 8. 2008, 7. 7. 2009, 15. 6. 2010, 7. 7. 2010, 27. 7. 2010, 10. 6. 2011 obs. Šv; Hradiště 13. 7. 2010 obs. Šv; Vevčice 3. 7. 2012 obs. Vt.
Na Znojemsku široce rozšířený druh, žije na mnoha lokalitách v hojném počtu. Motýli poletují nad bylinnou vegetací a vyhledávají květy mnoha rostlin i páchnoucí látky.

74. Hipparchia fagi (Scopoli, 1763)
– okáč medyňkový – A
Vzácný druh, žijící na lesostepích, na pasekách a okrajích borových a dubových lesů, na skalách a kamenitých stráních, kde rostou živné rostliny housenek, sveřep vzpřímený, kostřava červená, válečka prapořitá. V ČR žije již jen na jižní Moravě, kde může být lokálně hojný. Vývoj má jednogenerační (pol. VI. až VIII.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Čermákovice 18. 8. 1988, 20. 8. 1990 obs. Št; Havraníky 6. 7. 1989 obs. Šv; Čížov – Hardegská stráň 6. 7. 1989, 11. a 12. 7. 2013 obs. Šv; Podmolí 26. 6. 1992, 21. 7. 1992 obs. Vt; Šobes 5. 7. 1992 obs. Vt; Tavíkovice 23. 7. 1993 obs. Št; Horní Kounice 11. 7. 1994 obs. Št; Lukov 21. 6. 1998, 30. 6. 2001, 29. 6. 2012 obs. Vt; Havraníky 22. 6. 2003, 10. 8. 2006, 22. 8. 2008,15. 7. 2014 obs. Vt; Tulešice 20. 7. 2004 obs. Št; Vranov n. D. 9. 8. 2006, 2. 7. 2015, 5. 7. 2015 obs. Šv; Hradiště 18. 7. 2007, 25. 7. 2008, 18. 8. 2009 obs. Šv; 7. 7. 2011 obs. Dí; Lančov 12. 7. 2013 obs. Sa; Jamolice 13. 6. 2014, 28. 6. 2015 obs. Šv; Vevčice 17. 7. 2014 obs. Sa; Znojmo – Kraví hora 18. 8. 2014 obs. Vt; Mašovice – střelnice 8. 8. 2015 obs. Šv; Popice 2. 7. 2016 obs. Vt.
Na Znojemsku je druh rozšířený na mnoha lokalitách, zejména v kaňonu Dyje na skalnatých místech, kde je místy hojný. Motýli se sluní na kamenech, listech keřů i stromů, rádi sedají na kmeny stromů i lidskou kůži a sají pot.

75. Hipparchia semele (Linnaeus, 1758)
– okáč metlicový – V
Velmi vzácný druh, v ČR kriticky ohrožený, na Moravě jsou po roce 2000 známy jen čtyři pozorování a nálezy ojedinělých motýlů (Dolní Dunajovice, Hodonín, Tasovice, Kobylí). Žije na lesostepích, okrajích borových lesů, stepních, kamenitých až skalnatých biotopech. Živnými rostlinami housenek jsou různé druhy trav, např. kostřava ovčí a sveřep vzpřímený. Vývoj má jednogenerační (konec VI. až zač. IX.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu: Havraníky VII. 1988 obs. Šv; Znojmo – Kraví hora VII. 1994 obs. Ma (Šumpich 2011); Tasovice 2008 1 ex. obs. V. Vrabec, osobní sdělění.
Na Znojemsku se vyskytoval pravidelně na více lokalitách v NP Podyjí a na Jevišovicku a v některých letech i hojně, např. u Vevčic v roce 1974, postupně se jeho početnost snižovala, až v polovině 90. let zcela vymizel. Poslední ojedinělé pozorování bylo zaznamenáno v lomu u Tasovic v roce 2008. Motýli s oblibou usedají na kmeny stromů, sluní se na kamenech a holé zemi a vyhledávají kvasící mízu na stromech, květy bylin, např. mateřídoušku a také sají pot.

76. Hipparchia statilinus (Hufnagel, 1766)
– okáč písečný – V
Velmi vzácný druh, který v ČR vymizel, na poslední lokalitě u Hodonína vymizel v polovině 90. let. Živnými rostlinami housenek jsou trávy, např. sveřep vzpřímený a kavyl Ivanův. Vývoj má jednogenerační (VIII. až zač. IX.). Přezimuje housenka.
Výskyt v minulosti na Znojemku dokládá jediný údaj z roku 1921 a také záznamy o nálezech těsně za hranicemi v Rakousku v letech 1920 až 1927 potvrzují přítomnost druhu v této oblasti (Šumpich 2011).
Na Znojemsku se pravděpodobně vyskytoval na vřesovištích od Kraví hory až k rakouským hranicím. Motýli létají na písčinách s nezapojeným drnem, případně na okraji stepí až lesostepí, sluní se na holé zemi a kamenech, sají na vlhké půdě a květech, např. mateřídoušky, máčky.

77. Chazara briseis (Linnaeus, 1764)
– okáč skalní – V
Velmi vzácný druh, původně žijící v ČR na mnoha lokalitách, ale postupně vymizel. Na Moravě vymizel na poslední lokalitě, Pálavě, v 90. letech. Živnými rostlinami housenek jsou trávy, např. pěchava vápnomilná, kostřava ovčí, sveřep vzpřímený. Vývoj má jednogenerační (konec VII. až pol. IX.). Přezimuje housenka.
Na Znojemsku žil v údolí Dyje, jak dokládají údaje z moravské i z rakouské strany z první poloviny 20. století (Šumpich 2011), v okolí Tavíkovic, kde byl poslední výskyt zaznamenán v roce 1939 (Švestka et Vítek 1988) a poslední výskyt byl zaznamenán u Mramotic 5. 8. 1963 2 ex. leg., coll. Jo (Šumpich 1998).
Motýli létají na skalnatých stráních, stepních a lesostepních biotopech, ve starých lomech, sluní se na kamenech a vyhledávají květy různých nektaronosných bylin, např. bodláků, chrastavců, hlaváčů.

78. Minois dryas (Scopoli, 1763)
– okáč ovsový – A
Vzácný teplomilný druh, na jižní Moravě rozšířený a dosud lokálně hojný, žijící na křovinatých stráních, v leso­stepích a okrajích lesů. Živnými rostlinami housenek jsou různé druhy trav a ostřic. Vývoj má jednogenerační (pol. VI. až zač. IX.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Šobes 8. 8. 1988 obs. Šv; Havraníky 8. 8. 1988 hojný, 30. 7. 1989 hojný obs. Šv;18. 7. 2003, 28. 7. 2011 obs. Vt; Lubnice 20. 7. 1989 obs. Šv; Vranov n. D. 20. 7. 1989 hojný, 9. 8. 2006 hojný obs. Šv; Hradiště 23. 7. 1989 hojný, 20. 8. 2005 obs. Vt; 1989 hojný, 4. 8. 2010, 10. 7. 2012 obs. Šv; Popice 23. 7. 1989 obs. Vt; Podmolí 21. 7. 1992, 7. 8. 1993, 7. 8. 2001 obs. Vt; 5. 8. 2016 obs. Sa; Znojmo – Kraví hora 30. 7. 1993, 18. 8. 2014 obs. Vt; Šobes 14. 7. 2002, 15. 7. 2014 obs. Vt; Konice 18. 7. 2003 obs. Vt; Čížov – Široké pole 6. 8. 2005, 15. 8. 2006 obs. Vt; 4. 8. 2015 obs. Šv; Hnanice 7. 8. 2009 obs. Vt; Načeratický kopec 10. 8. 2010 obs. Sa; Lukov – Gálišská louka 24. 8. 2011 obs. Sa.
Na Znojemsku je rozšířený na mnoha lokalitách, zejména v NP Podyjí, místy hojný, např. na terasách u Hradiště, u Vranova n. D., u Havraníků aj. Motýli poletují nad bylinnou vegetací i kolem keřů, sluní se na listech a vyhledávají květy nektaronosných bylin, např. mateřídoušky a trávničky.

79. Brintesia circe (Fabricius, 1775)
– okáč voňavkový – A
Teplomilný druh, rozšířený zejména na jihovýchodě Moravy, žijící na stepních a lesostepních biotopech, suchých kamenitých stráních, v okrajích řídkých lesů. Živnými rostlinami housenek jsou trávy, např. sveřep přímý a kostřava ovčí. Vývoj má jednogenerační (pol. VI. až zač. IX.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Šobes 8. 8. 1988 obs. Šv; Popice 21. 7. 1989 obs. Šv; Hradiště 3. 7. 1990, 2. 7. 2012, 14. 7. 2013, 17. 7. 2013 obs. Šv; Čermákovice 20. 8. 1990 obs. Št; Podmolí 21. 7. 1992 obs. Vt; Tavíkovice 15. 7. 1993, 23. 7. 1993 obs. Št; Horní Kounice 11. 7. 1994 obs. Št; Havraníky 13. 6. 2003, 21. 6. 2012, 12. 7. 2013 obs. Vt; Mašovice střelnice 1. 7. 2003, 20. 8. 2005, 18. 8. 2006, 19. 6. 2007, 24. 6. 2012 obs. Vt; Tulešice 20. 7. 2004 obs. Št; Vranov n. D. 1. 7. 2007, 9. 7. 2013, 12. 7. 2013, 30. 6. 2015 obs. Šv; Jamolice 19. 6. 2008 obs. Šv; Načeratický kopec 25. 6. 2009, 27. 6. 2012 obs. Vt; Hnanice 26. 6. 2012 obs. Vt; Čížov – Hardegská stráň 25. 6. 2014 obs. Vt.
Na Znojemsku je rozšířený na mnoha lokalitách, zejména v NP Podyjí, místy hojný. Motýli se sluní na kamenech, holé zemi, dřevě a vyhledávají květy nektaronosných bylin, např. bodláky i páchnoucí látky.

80. Arethusana arethusa (Denis et Schiffermüller, 1775)
– okáč kostřavový – A
Teplomilný druh, v ČR rozšířený pouze na jižní polovině Moravy, žije na travnatých až křovinatých stepích, výsušných a skalnatých biotopech. Živnými rostlinami housenek jsou trávy, různé druhy kostřav a sveřep vzpřímený. Vývoj má jednogenerační (konec VII. až zač. IX.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Znojmo – Kraví hora 27. 7. 1989 obs. Vt; Šobes 20. 8. 2005 obs. Vt; Hradiště 23. 7. 2007, 18. 8. 2009, 4. 8. 2010, 9. 8. 2010, 15. 8. 2012, 9. 8. 2015 obs. Šv; Popice 19. 8. 2009 obs. Šv; Ječmeniště 27. 7. 2010, 9. 8. 2010, 4. 8. 2012, 14. 8. 2012, 6. 8. 2013, 7. 8. 2015 obs. Šv; Načeratický kopec 10. 8. 2010 obs. Sa; Horní Dunajovice 8. 8. 2012 obs. Sa; Hostěradice 28. 8. 2016 obs. Sa.
Na Znojemsku je rozšířený na více lokalitách, zejména mezi Znojmem, Konicemi, Popicemi a Havraníky, místy je hojný. Motýli poletují nad bylinnou vegetací, sluní se na kamenech nebo holé zemi a vyhledávají květy nektaronosných bylin, např. bodlák a s oblibou kvetoucí máčku.

81. Erebia ligea (Linnaeus, 1758)
– okáč černohnědý – V
Druh žijící v chladnějších horských a podhorských oblastech, sestupuje i do nižších poloh, létá na lesních světlinách a pasekách a lesních loukách. Živnými rostlinami housenek jsou lesní trávy a ostřice. Vývoj má jednogenerační (VII. až VIII.). Přezimuje housenka ve vaječném obalu.
Na Znojemsku jsou zaznamenány tři historické údaje o výskytu u Vranova n. D., Bítova a Lubnice z let 1898, 1912 a 1972 (Švestka et Vítek 1988, Šumpich 2011), dosud zde nebyl prokázán výskyt stálé populace. Motýli vyhledávají kvetoucí byliny, zejména starček, sluní se na listech.

82. Erebia aethiops (Esper, 1777)
– okáč kluběnkový – V
Lokální, na jižní Moravě vymizelý druh, vázaný na teplé křovinaté stráně, okraje a světliny listnatých a borových lesů. Živnými rostlinami housenek jsou trávy, více druhů. Vývoj má jednogenerační (konec VII. až VIII.). Přezimuje housenka ve vaječném obalu.
Na Znojemsku žil do 40. let v Podyjí a až do 70. let 20. století v okolí Kravska a Čermákovic, kde byl poslední výskyt zaznamenán v roce 1979 (Švestka et Vítek 1988).
Šumpich (2011) uvádí historický výskyt na třech lokalitách v NP Podyjí.
Motýli poletují nad bylinnou vegetací, sluní se na listech a vyhledávají květy rostlin.

83. Erebia medusa (Fabricius, 1787)
– okáč rosičkový – A
Všeobecně rozšířený, nehojný druh, žijící na lesostepích, křovinatých stráních, suchých i svěžích loukách, okrajích lesa. Živnými rostlinami housenek jsou trávy, více druhů. Vývoj má jednogenerační (V. až VI.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Konice 8. 5. 1990 obs. Vt; Šobes 26. 5. 1995 obs. Vt; 30. 5. 2005, 2. 6. 2005 obs. Šv; Čížov – Široké pole 26. 5. 1995 obs. Vt; Popice 12. 5. 1998, 3. 5. 2007 hojný obs. Vt; Lukov 29. 5. 2001, 22. 5. 2005, 15. 5. 2008 obs. Vt; Vranov n. D. 12. 6. 2004, 27. 5. 2008 obs. Vt; Podmolí 21. 5. 2005 obs. Vt; Šobes 21. 5. 2005, 18. 5. 2009, 20. 5. 2013 obs. Vt; Mašovice 18. 5. 2011, 25. 5. 2011, 31. 5. 2015 obs. Šv; Havraníky 26. 5. 2011 obs. Vt; Hnanice 15. 5. 2012 obs. Šv.
Na Znojemsku je rozšířený na mnoha lokalitách, místy je relativně hojný. Motýli poletují nad bylinnou vegetací, sluní se na bylinách nebo holé zemi, vyhledávají květy nektaronosných bylin i páchnoucí látky.

84. Boloria selene (Denis et Schiffermüller, 1775)
– perleťovec dvanáctitečný – A
Rozšířený druh, žijící na svěžích lesních loukách, okrajích lesů i podél lesních cest, kde se vyskytují živné rostliny housenek, violky. V podmínkách Znojemska má dvougenerační vývoj (konec V. až VI., pol. VII. až pol. VIII.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu: Šobes 20. 5. 2088, 25. 5. 2089 obs. Šv; Popice 28. 5. 1989, 30. 7. 1989 obs. Šv; Lubnice 26. 7. 2002 obs. Šv; Tulešice 20. 7. 2004 obs. Št; Vranov n. D. – pod Ledovými slujemi 9. 8. 2006, 7. 6. 2014 obs. Šv; Lukov – Gálišská louka 20. 6. 2012 obs. Dí; Podmyče 8. 7. 2012, 5. 8. 2012, 23. 7. 2013, 14. 7. 2014, 2. 6. 2015 obs. Šv; Horní Břečkov 2013 obs. Šv; Mašovice – střelnice 31. 5. 2015 obs. Šv; Lukov – Uhlířova louka 5. 6. 2015 obs. Šv.
Početnost druhu není obvykle vysoká, hojnější výskyt byl pozorován na lokalitách Podmyče a Lubnice. Motýli pomalu létají nízko nad vegetací a vyhledávají květy bylin, často kohoutek luční.

85. Boloria euphrosyne (Linnaeus, 1758)
– perleťovec fialkový – A
Méně častý až vzácný druh, žijící na svěžích loukách, lesních světlinách i lesostepích, kde se vyskytují živné rostliny housenek, violky. V podmínkách Znojemska má dvougenerační vývoj (pol. V. až pol. VI., pol. VII. až VIII.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu: Popice 4. 6. 1988, 24. 5. 1989, 7. 6. 1989 obs. Šv; Horní Břečkov 20. 7. 1989 obs. Šv; Znojmo – Kraví hora 15. 5. 1992 1 ex. obs. Vt; Čížov 15. 5. 1992, 14. 5. 1994 obs. Vt; Hradiště – Široká louka 4. 6. 1993 obs. Vt; Šobes 26. 5. 1994, 18. 5. 2009 1 ex. obs. Vt; Vranov n. D. – pod Ledovými slujemi 25. 5. 2007 15 ex., 20. 5. 2009 20 ex. obs. Šv; Podmolí – Lipinská louka 18. 5. 2009 1 ex. obs. Vt; Podmyče 16. 6. 2014 hojný, 2. 6. 2015 obs. Šv.
Na Znojemsku se obvykle vyskytuje jednotlivě. Motýli létají na květnatých lokalitách, sluní se na zemi nebo na nízké vegetaci, často vyhledávají květy kohoutku a zběhovce. Hojnější výskyt byl zaznamenán v letech 2007 a 2009 u Vranova n. D.

86. Boloria dia (Linnaeus, 1767)
– perleťovec nejmenší – A
Všeobecně rozšířený druh, žijící na stepních a lesostepních lokalitách, úhorech, okrajích vinic, suchých loukách, kde se vyskytují živné rostliny housenek, violky. V podmínkách Znojemska má tři generace (pol. IV. až V., pol VI. až VII., VIII. až pol. IX.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Lubnice 20. 7. 1989, 15. 8. 2007 obs. Šv; Hradiště 5. 8. 1989, 2. až 3. 5. 2006, 30. 4. 2008, 20. 8. 2009, 15. 7. 2011,7. 8. 2011, 21. 8. 2011, 18. 8. 2014 obs. Šv; Šobes 10. 5. 1993 obs. Vt; Lukov 13. 5. 1993 obs. Vt; 22. 6. 2015, 19. 5. 2016 obs. Šv; Čížov 14. 5. 1994 obs. V; Vranov n. D. 13. 8. 2007 obs. Šv; Havraníky 24. 8. 1989 obs. Šv; Vevčice 31. 8. 1999, 21. 7. 2002 obs. Šv; Hnanice 22. 4. 2009, 19. 8. 2012, 26. 7. 2013, 27. 4. 2014 obs. Šv; Ječmeniště 22. 4. 2009, 29. 4. 2010, 9. 8. 2010, 10. 6. 2011, obs. Šv; Mašovice – střelnice 28. 4. 2011, 25. 4. 2012, 28. 4. 2012, 30. 4. 2012, 29. 4. 2014, 10. 8. 2014, 25. 4. 2015, 22. 4. 2016, 30. 4. 2016, 19. 5. 2016 obs. Šv; Znojmo – Kraví hora 28. 4. 2012 obs. Dí; Popice 8. 5. 2016 obs. Šv.
Na Znojemsku žije na mnoha lokalitách a je hojný. Motýli létají nízko nad zemí, vyhledávají květy bylin, sluní se na holé zemi a kamenech.

87. Brenthis ino (Rottemburg, 1775)
– perleťovec kopřivový – A
Původně na Znojemsku neznámý druh, který se od 80. let 20. století postupně rozšířil na řadu míst v Podyjí (Švestka et Vítek 1988). Žije na svěžích až vlhkých loukách v blízkosti vodních toků a mokřadů., kde se vyskytují živné rostliny housenek, tužebník, krvavec, ostružiník aj. Vývoj má jednogenerační (od první dekády V. do zač. VII.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu: Mramotice 2. 7. 1986 1 ex. Jo; 3. 7. 1987 1 ex. Jo; Vranov n. D. – pod Ledovými slujemi 27. 6. 1990 6 ex. obs. Šv; 22. 6. 2007, 15. 6. 2012, 7. 6. 2014, 10. 6. 2014 vždy 5 až 10 ex. obs. Šv; 19. 6. 1997 5 ex., 20. 6. 2006 obs. Vt; 19. 6. 2005 2 ex., 11. 6. 2011 3 ex. obs. Dí; Podmolí 26. 6. 1992, 8. 6. 1993 40 ex., 11. 6. 2002 6 ex. obs. Vt; Mašovice – střelnice 15. 6. 2009 1 ex. obs. Šv; Lukov – Gálišská louka 17. 6. 2012 2 ex. obs. Dí; 22. 6. 2016 3 ex. obs. Vt; Podmyče – u Jejkala 16. 6. 2014 10 až 15 ex., 14. 7. 2014, 14. 6. 2016 obs. Šv; Lukov – Uhlířova louka 17. 6. 2015 10 ex., 22. 6. 2015 1 ex. obs. Šv.
V současnosti na Znojemsku až lokálně hojný v údolí Dyje u Podmolí, Lukova, Vranova n. D. a také na lokalitě Podmyče. Motýli létají nízko nad vegetací a vyhledávají květy, zejména chrastavce.

88. Issoria lathonia (Linnaeus, 1758)
– perleťovec malý – A
Všeobecně rozšířený a hojný druh, migruje v krajině, žije na suchých i vlhkých loukách, na výslunných stepních i kamenitých stráních, úhorech, kolem polních cest, na okrajích vinohradů, kde se vyskytují živné rostliny housenek, violky. V podmínkách Znojemska má tři generace (konec III. až IV., konec V. až VII., VIII. až X.). Přezimuje vajíčko, housenka i kukla.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Šobes 24. 3. 1990 4 ex., 2. 4. 1990, 30. 5. 2005, 25. 4. 2006, 6. 4. 2007, 1. 4. 2008, 8. 4. 2009, 12. 6. 2009, 13. 4. 2016 obs. Šv; Čermákovice 26. 9. 1991, 27. 4. 2009 obs. Št; Tavíkovice 23. 7. 1993 obs. Št; Vranov n. D. 9. 8. 2006 obs. Šv; Hradiště 8. 8. 2007, 31. 3. 2008 hojně, 8. 4. 2008, 30. 4. 2008, 8. 7. 2008, 25. 7. 2008, 27. 10. 2010, 22. 5. 2012, 12. 7. 2012, 30. 8. 2012, 18. 9. 2014, 13. 4. 2015, 6. 6. 2015 obs. Šv; Ječmeniště 2. 9. 2008, 27. 7. 2010, 25. 9. 2011, 7. 9. 2012, 28. 3. 2014 obs. Šv; Bítov 19. 4. 2009 obs. Šv; Hnanice 22. 4. 2009, 31. 5. 2012, 1. 8. 2012, 22. 7. 2013 obs. Šv; Hrabětice 28. 5. 2009 obs. Vt; Podmolí 9. 10. 2010 obs. Šv; Dyje 23. 9. 2013 obs. Šv; Mašovice 8. 8. 2015 obs. Šv; Popice 15. 4. 2016, 2. 6. 2016 obs. Šv; Znojmo 15. 9. 2016 obs. Šv.
Na Znojemsku široce rozšířený druh. Motýli vyhledávají kvetoucí keře, např. ptačí zob a byliny a rádi se sluní na holé zemi nebo kamenech. V jarním období, někdy již v březnu, vyhledávají nejteplejší lokality, např. terasy u Hradiště nebo vinici Šobes, kde se soustřeďují společně s babočkami (kopřivová, paví oko, bílé c).

89. Argynnis paphia (Linnaeus, 1758)
– perleťovec stříbropásek – A
Rozšířený druh, žijící na okrajích lesů, lesních loukách a pasekách, kolem lesních cest i na lesostepích, kde se vyskytují živné rostliny housenek, violky. Vývoj má jednogenerační (konec VI. až zač. IX.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Čermákovice 18. 8. 1988, 20. 8. 1990, 27. 7. 2003 obs. Št; Horní Břečkov 20. 7. 1989 obs. Šv; Horní Kounice 11. 7. 1994, 23. 7. 2000 obs. Št; Hluboké Mašůvky 2. 7. 1997 obs. Šv; Tvořihráz 29. 6. 1999 obs. Šv; Šobes 21. 8. 2009 obs. Šv; Jamolice 9. 6. 2000 obs. Šv; Hrabětice 13. 6. 2001 obs. Šv; Tulešice 20. 7. 2004 obs. Št; Hradiště 20. 8. 2005 obs. Vt; 25. 7. 2008, 9. 8. 2015, 12. 8. 2015 obs. Šv; Ječmeniště 9. 8. 2010, 17. 6. 2014 obs. Šv; Hnanice 22. 7. 2011, 22. 7. 2013, 26. 7. 2013 obs. Šv; Vranov n. D. – pod Ledovými slujemi 30. 6. 2015, 5. 7. 2015 obs. Šv; Mašovice střelnice 8. 8. 2015 obs. Šv.
Na Znojemsku žije na mnoha místech, někdy je hojný. Motýli jsou dobří letci, vyhledávají květy keřů a bylin, např. komuli, chebdí, ostružiník, pcháče, bodláky, chrastavce a rádi sají na vlhké půdě nebo páchnoucích látkách.

90. Argynnis pandora (Denis et Schiffermüller, 1775)
– perleťovec červený – C
Druh, který občas přilétá z jihu ze Středomoří za hranice svého areálu a v příznivých podmínkách zakládá dočasné kolonie. Žije na lesostepích, výslunných svazích a kamenitých stráních, kde se vyskytují živné rostliny housenek, violky. Vývoj má jednogenerační, let při severní hranici areálu v VI. až IX. Přezimuje housenka ve vaječném obalu.
Na jižní a východní Moravě se objevoval ve 20. století nepravidelně a ojediněle. V posledních 20 letech jsou pozorování z Pavlovských vrchů (9. 6. 1996 1 ex. lgt. A. Florián), Hlohovce (5. 9. 2000 1 ex. lgt. A. Laštůvka), Biskoupek (2. 9. 2005 1 ex. lgt. M. Švestka), Vápenice a Žítková (2. 7. 2013 2 ex. lgt. R. Bartas).
Pozorování a doklady výskytu: Hnanice 21. 7. 2013 1 ex. lgt., coll. Šv (Šumpich et al. 2014).
Druh není trvalým příslušníkem naší fauny, na území ČR zalétá vzácně v klimaticky příznivých letech. Motýli jsou vynikající letci, vyznačují se rychlým a plachtivým letem, vyhledávají květy bodláků, také komuli a rádi sají na vlhké půdě. Na Znojemsku byl výskyt dosud zaznamenán pouze jedenkrát.

91. Argynnis aglaja (Linnaeus, 1758)
– perleťovec velký – A
Rozšířený, nehojný druh, žijící na svěžích i suchých loukách, lesních světlinách, mokřadech i lesostepích, kde se vyskytují živné rostliny housenek, violky. Vývoj má jednogenerační (pol. VI. až pol. VIII.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu: Havraníky 6. 7. 1989 obs. Šv; Podmyče 8. 7. 2000 obs. Šv; Mašovice – střelnice 26. 6. 2014, 30. 6. 2016 obs. Šv; Lukov – Uhlířova louka 22. 6. 2015 obs. Šv.
Na Znojemsku se vyskytuje řídce a spíše jednotlivě, motýli jsou dobří letci, vyhledávají květnaté lokality, sají na nektaronosných bylinách, např. jeteli, pcháčích a bodlácích a také na páchnoucích látkách.

92. Argynnis adippe (Denis et Schiffermüller, 1775)
– perleťovec prostřední – A
Rozšířený, nehojný druh, žijící na svěžích i suchých loukách, lesních pasekách a světlinách, lesostepích, kde se vyskytují živné rostliny housenek, violky. Vývoj má jednogenerační (pol. VI. až pol. VIII.). Přezimuje housenka ve vaječném obalu.
Pozorování a doklady výskytu: Havraníky 25. 6. 1989 1 ex. obs. Jo; Horní Břečkov 20. 7. 1989 1 ex. obs. Jo; 27. 6. 1990 obs. Šv; 26. 7. 1999 1 ex. obs. Dí; Podmolí – Lipinská louka 1. 8. 1992, 22. 7. 1993, 24. 8. 1997 vždy 1 ex. obs. Vt; Šobes 16. 6. 1993, 10. 8. 2006, 3. 7. 2007 obs. Šv; Lubnice 19. 6. 2002 obs. Šv; Znojmo 6. 7. 2002 1 ex. obs. Dí; Jamolice 25. 7. 2006 obs. Šv; Vranov n. D. – pod Ledovými slujemi 9. a 10. 8. 2006 desítky ex., 1. 7. 2007, 3. 7. 2007, 8. 7. 2012, 21. 7. 2012, 23. 7. 2013 obs. Šv; Podmolí – Cerová stráň 10. 7. 2008 1 ex. obs. Sa; Mašovice – střelnice 4. 8. 2010, 14. 6. 2011, 15. 8. 2012,16. 6. 2014, 23. 6. 2014, 8. 8. 2015 obs. Šv; Lukov – Gálišská louka 17. 6. 2012 1 ex. obs. Dí; Podmyče 8. 7. 2012 obs. Šv; Hnanice 17. 6. 2014 obs. Šv; Čížov – Široké pole 4. 8.2015 1 ex. obs. Šv.
Na Znojemsku se vyskytuje pravidelně na více lokalitách, zejména v NP Podyjí a v některých letech, např. 2006 na loukách pod Šobesem a pod Ledovými slujemi byl pozorován hojný výskyt. Motýli jsou dobří letci, vyhledávají květnaté lokality, sají na nektaronosných bylinách, např. bodlácích a chrastavcích, na vlhké zemi a sluní se na holé zemi, kamenech, vegetaci.

93. Argynnis niobe (Linnaeus, 1758)
– perleťovec maceškový – V
Velmi vzácný druh, v posledních 50 letech vymizel téměř v celé ČR, dosud žije pouze na východní Moravě na Vsetínsku, na výslunných pastvinách, suchých loukách a stráních a okrajích lesa, kde se vyskytují živné rostliny housenek, violky. Vývoj má jednogenerační (pol. VI. až pol. VIII.). Přezimuje housenka ve vaječném obalu.
Na Znojemsku vymizel již v první polovině 20. století, poslední nález je z roku 1936 (Šumpich 2011). Motýli vyhledávají květnaté lokality, sají na nektaronosných bylinách, na vlhké zemi, sluní se na kamenech.

94. Apatura iris (Linnaeus, 1758)
– batolec duhový – A
Vzácnější druh, žijící v údolích řek a potoků, kolem střídavě osluněných lesních cest, podél vodotečí, kde se vyskytují živné rostliny housenek, vrby a zejména v. jíva. Vývoj má jednogenerační (pol. VI. až pol. VIII.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu: Horní Břečkov 8. 7. 1988, 5. 7. 1989 vždy 1 ex. obs. Dí; 20. 6. 2002 1 ex. obs. Vt; Hnanice – papírna 7. 7. 1989, 29. 6. 2003 vždy 1 ex. obs. Dí; 15. 6. 1991 1 housenka obs. Vt; Lubnice 20. 7. 1989 1 ex. obs. Šv; Tvořihráz 1. 7. 1999 1 ex. obs. Šv; Hnanice – vinohrady 21. 6. 2002 1 ex. obs. Šv; Vranov n. D. – Braitava 9. 7. 1992 1 ex. obs. Vt; Podmolí 21. 7. 1992 1 ex. obs. Vt; Vranov n. D. – pod Ledovými slujemi 23. 7. 1992 1 ex. obs. Vt; 22. 7. 2007 2 ex. obs. Šv; 10. 7. 2013 1 ex. obs. Šv; 30. 6. až 7. 7. 2015 20 ex. obs. Šv.
Na Znojemsku se obvykle vyskytuje jen ojediněle, nejčastěji v údolí Dyje, v některých letech se objeví více motýlů, např. v roce 2015 v údolí za Vranovem n. D., pod Ledovými slujemi. Vždy vysoce převažují samci, samice se zdržují v korunách stromů. Motýli jsou výborní letci, vyhřívají se na listech stromů, přitahují je páchnoucí látky, např. exkrementy nebo mršiny zvířat, rádi sají kvasící mízu nebo medovici na stromech, nebo sají na vlhké půdě.

95. Apatura ilia (Denis et Schiffermüller, 1775)
– batolec červený – A
Vzácnější druh, žijící v údolích řek a potoků, kolem střídavě osluněných lesních cest, podél vodotečí a na okrajích listnatých porostů, větrolamů a skupin stromů ve volné krajině, kde se vyskytují živné rostliny housenek, topoly, zejména t. osika a také vrby. V podmínkách Znojemska má dvougenerační vývoj (konec VI. až VII., pol. VIII. až zač. IX.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu: Tvořihráz 7. 7. 1987, 19. 7. 1993, 3. 7. 1997, 29. 6. 1999, 1. 7. 1999 obs. Šv; Šobes 6. 7. 1989, 21. 6. 2002, 4. 7. 2006, 9. 7. 2010 obs. Šv; Hnanice – údolí Dyje 7. 7. 1989 1 ex. obs. Dí; 12. 7. 1990 4 ex. obs. Dí; 29. 6. 1999 1 ex. obs. Dí; Horní Břečkov 9. 7. 1989 2 ex obs. Dí; 20. 6. 2000 4 ex. obs. Vt; Podmolí 7. 8. 1993 1 ex. obs. Vt; 1994 obs. Dí; Čermákovice 11. 7. 1994 1 ex., 13. 7. 1996 2 ex., 24. 8. 2011 1 ex. obs. Št; Čížov 7. 8. 1993 obs. Vt; 1994 obs. Dí; Hnanice – vinohrady 21. 6. 2002 obs. Šv; Vranov n. D. – pod Ledovými slujemi 22. 6. 2007, 9. 7. 2013 obs. Šv; Hrabětice 28. a 30. 5. 2009 4 ex. obs. Vt; 5. 8. 2009, 13. 6. 2011 obs. Šv; Ječmeniště 31. 8. až 7. 9. 2009 desítky ex., 25. 8.2010, 3. 9. 2010, 6. 9. 2010, 14. až 26. 8. 2011 desítky ex., 9. až 28. 8. 2012 desítky ex., 17. až 23. 8. 2013 desítky ex. obs. Šv; Hradiště 1. 7. 2012 1 ex. obs. Dí; Mašovice 30. 6. 2015 1 ex. obs. Šv.
Od roku 2009 byl pozorován výskyt druhé generace motýlů. Jednotlivý (Čermákovice, Hrabětice) až hojný výskyt na lokalitě Ječmeniště, kde se v okolí skupin vrby bílé v druhé polovině srpna (2009 až 2013) shromažďovaly až desítky motýlů na přezrálých plodech hrušně a slivoně v koruně stromu i pod stromem. Vedle samců přilétaly po poledni i samice. Motýli jsou výborní letci, vyhřívají se na listech stromů, přitahují je páchnoucí látky, např. exkrementy nebo mršiny zvířat, rádi vyhledávají kvasící mízu stromů nebo kvasící ovoce, sají na vlhké půdě i starých zdech, např. na kapličce, kde se také vyhřívají.

96. Limenitis populi (Linnaeus, 1758)
– bělopásek topolový – B
Vzácný druh, žijící jednotlivě v údolí řek a potoků, na světlinách v listnatých lesích, kolem střídavě osluněných lesních cest, kde se vyskytují živné rostliny housenek, topol osika a t. černý. Vývoj má jednogenerační (konec V. až konec VI.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu: Vranov n. D. – pod Ledovými slujemi 18. 6. 2005 1 ex. obs. Dí; 7. 6. 2014 1 ex. obs. Šv; Čížov 15. 6. 2006 1 ex., 1. 6. 2007 1 ex. obs. Vt; Horní Břečkov 15. 6. 2006 2 ex., 5. 6. 2007 2 ex., 6. 6. 2011 1 ex. obs. Vt; 15. 6. 2012 2 ex., 13. 6. 2013 1 ex. obs. Šv; Hnanice – vinohrady 30. 5. 2012 1 ex obs. Šv (Šumpich et al. 2014); Podmyče 14. 6. 2016 1 ex. obs. Šv.
Na Znojemsku druh má jen velmi malou populaci, vyskytuje se vzácně a převážně ojediněle, nejčastěji mezi Horním Břečkovem a Vranovem n. D., převážně jsou to samci, samice se zdržují v korunách stromů. Motýli způsobem letu připomínají tropické motýly, vyhledávají páchnoucí látky a sají na vlhké zemi.

97. Limenitis camilla (Linnaeus, 1764)
– bělopásek dvouřadý – B
Lokální, vzácnější druh, žijící v řídkých listnatých lesích, na jejich okrajích a světlinách, v lesních průsecích a kolem lesních cest i na křovinatých stráních, kde rostou živné rostliny housenek, zimolezy a především z. obecný. Vývoj má jednogenerační (2. pol. VI. až 1. pol. VIII.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu: Horní Břečkov 5. 7. 1989 1 ex. obs. Dí; Lubnice – údolí Želetavky 20. 7. 1989 1 ex. obs. Šv; Mašovice 17. 8. 1991 1 ex. obs. Dí; 22. 6. 2014 6 ex., 23. 6. 2014 10 ex., 24. 6. 2014 6 ex., 26. 6. 2014 3 ex., 21. 6. 2015 1 ex., 26. 6. 2015 5 ex., 30. 6. 2015 1 ex., 1. 7. 2015 1 ex. obs. Šv; Bítov – Želetavka 17. 6. 2000 1 ex. obs. Vt; Uherčice 17. 6. 2000 1 ex. obs. Vt; Šobes 9. 7. 2010 1 ex. obs. Šv (Šumpich et al. 2014); Podmolí – nad Žlebským rybníkem 30. 6. 2014 1 ex. obs. Sa; Čížov – celnice 10. 7. 2011 1 ex. (Šumpich et al. 2014); 15. 7. 2014 1 ex. obs. Šv; Čížov – Kozí stezky 25. 6. 2015 4 ex., 26. 6. 2015 2 ex. obs. Šv; Vranov n. D. – pod Ledovými slujemi 30. 6. 2015 1 ex., 3. 7. 2015 1 ex.
obs. Šv; Čížov – údolí Klaperova potoka 25. 6. 2016 1 ex. obs. Sa.
Druh byl dlouhodobě na Znojemsku velmi vzácný (výjimečně v roce 1976 byl zaznamenán hojný výskyt u Bítova), pozorování jednotlivých motýlů byla zcela ojedinělá ve víceletých intervalech, teprve v roce 2014 byla u Mašovic objevena nevelká populace v lesním porostu s bohatým podrostem zimolezu, výskyt se opakoval i v roce 2015 a v témže roce byl druh pozorován i na dvou lokalitách v údolí Dyje. Motýli proletují po okrajích lesa, v lesních průsecích, sluní se na listech, sají na vlhké půdě a vyhledávají kvetoucí ostružiník.

98. Neptis sappho (Pallas, 1771)
– bělopásek hrachorový – V
Velmi vzácný druh, v ČR vymizel v druhé polovině 20. stolení, na Moravě poslední doložený výskyt z roku 1977 (Švestka 1999). Žil na světlinách a okrajích řídkých listnatých lesů, na lesních cestách, podél vodotečí, kde se vyskytovaly živné rostliny housenek, hrachory a trnovník akát. Vývoj má jednogenerační až dvougenerační, na Moravě byl v minulosti znám výskyt jedné generace v VII. Přezimuje
housenka
Na Znojemsku je výskyt doložen v roce 1937 z Vranova nad Dyjí (Švestka et Vítek 1988). Motýli plachtivě proletují na okrajích lesa, sluní se na listech, rádi sají na vlhké zemi i páchnoucích látkách.
99. Nymphalis antiopa (Linnaeus, 1758)
– babočka osiková – A
Rozšířený druh, vyskytující se obvykle nehojně, jednotlivě až vzácně, nejčastěji v údolích řek a potoků a přilehlých stráních, světlinách a cestách v listnatých lesích, kde rostou hlavní živné rostliny housenek, břízy, vrby, topoly. Vývoj má jednogenerační, dospělci se po přezimování objevují od poloviny III. do poloviny V., nová generace létá od poloviny VII. do začátku IX., motýli zimují v chráněných místech (dutinách, sklepích, hromadách dřeva).
Pozorování a doklady výskytu: Kravsko 24. 8. 1986, 3. 5. 1988 vždy 1 ex. obs. Jo; Mramotice 22. 8. 1988, 8. 9. 1989 vždy 1 ex. obs. Jo; Havraníky 30. 7. 1989 1 ex. Šv; Podmolí 13. 5. 1993, 14. 6. 1994 2 hnízda housenek, 5. 5. 1995 obs. Ví; Čermákovice 23. 7. 1993, 13. 7. 1996 vždy 1 ex. obs. Št; Čížov – Široké pole 14. 5. 1994 obs. Vt; Hnanice – Devět mlýnů 4. 5. 1995 obs. Vt; 1. 5. 2004 1 ex. obs. Dí; Mašovice 23. 4. 2000 1 ex. obs. Dí; Šobes 13. 3. 2007 1 ex. obs. Šv; Hradiště 1. 4. 2010 1 ex. obs. Dí; Ječmeniště 7. 7. 2010 obs. Šv; Vranov n. D. – pod Ledovými slujemi 24. 3. 2012 2 ex. obs. Šv.
Na Znojemsku se druh vyskytuje obvykle vzácně, nejčastěji v údolí Dyje a přilehlých místech, ale i v  jiných lesních oblastech. Motýli se po přezimování sluní na zemi, kamenech, listech stromů a vyhledávají např. kvetoucí jívy. V letním období se po vylíhnutí dospělci rozlétají v krajině, vyhledávají kvasící mízu na poraněných stromech a kvasící ovoce (společně s babočkou admirálem), také páchnoucí látky.

100. Nymphalis polychloros (Linnaeus, 1758)
– babočka jilmová – A
Nehojný, v některých letech velmi vzácný druh, žijící na lesních okrajích a světlinách, v údolích řek a potoků, kolem lesních cest, v zahradách, kde se vyskytují hlavní živné rostliny housenek, vrby, třešeň, hrušeň, jilmy, osika. Vývoj má jednogenerační, dospělci se po přezimování objevují od první dekády III. a v IV. (obvykle se vyskytují jen v relativně krátkém období od poloviny III. do první poloviny IV.). Nová generace létá v krátkém období od  poslední dekády VI. do poloviny VII., potom se motýli ukrývají na chráněných místech (dutiny, hromady dříví, kůlny, tunely, půdy), kde přezimují.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Šobes 11. 3. 1997, 6. 3. 2007, 13. 3. 2007, 10. 3. 2014 vždy 1 ex. obs. Šv; Lukov – Nový hrádek 27. 4. 1997, 1. 4. 2001 vždy 1 ex. obs. Dí; Tvořihráz – údolí Únanovky 27. 6. 1998 1 ex., 29. 6. 1999 2 ex. obs. Šv; Horní Břečkov 21. 7. 1987 1 ex. obs. Dí; 20. 6. 2000 1 ex. obs. Vt; Olbramkostel IV. 1988 1 ex. obs. Dí; Hradiště 7. 4. 1989, 2. 4. 1999 vždy 2 ex., 18. 3. 2001 1 ex., 19. 3. 2004 2 ex., 8. 4. 2004, 16. 4. 2004, 1. 4. 2010 vždy 1 ex., 2. 4. 2011 2 ex., 17. 3. 2012 3 ex. obs. Dí; Vracovice 2. 7. 2002 obs. Vt; Vranov n. D. – pod Ledovými slujemi 10. 3. 2007, 22. 6. 2007, 1. 7. 2007, 25. 3. 2012, 8. a 9. 7. 2013 15 ex., 11. 3. 2014 2 ex., 30. 6. až 5. 7. 2015 15 ex., 24. 6. 2016 obs. Šv; Podmolí – vyhlídka 28. 3. 2009 2 ex., 17. 3. 2012 1 ex. obs. Šv; Havraníky 23. 3. 2011 1 ex. obs. Vt; Konice 13. 3. 2014 1 ex. obs. Vt; Čížov 26. 6. 2015 2 ex., 22. 6. 2016 obs. Šv; Mašovice – střelnice 30. 6. 2016 obs. Šv.
Na Znojemsku se druh nejčastěji vyskytuje v údolí Dyje. Jednotliví motýli se po přezimování vyhřívají na zemi, kamenech, kmenech stromů, na slunných stráních s jižní expozicí. V letním období na přelomu VI. a VII. se někdy objevují ve větším počtu (např. v letech 2013 a 2015 na lokalitě Vranov n. D. – pod Ledovými slujemi). Sluní se na kmenech stromů, kamenech, vyhledávají kvasící mízu a páchnoucí látky společně s batolcem červeným, b. duhovým, babočkou admirálem, b. bodlákovou a dalšími druhy.

101. Nymphalis xanthomelas (Esper, 1781)
– babočka vrbová – V
Velmi vzácný druh, žijící v listnatých lesích, v údolích řek a potoků, kde rostou živné rostliny housenek, vrby, jilmy. V ČR vymizel v polovině 20. století. Na Moravě je známo několik pozorování ojedinělých motýlů mezi lety 2005 až 2016 (www.biolib.cz 2017, www.lepidoptera.cz 2017). Vývoj má jednogenerační, po přezimování se motýli objevují v III. až IV., nová generace se líhne v VI., motýli se brzy ukrývají na chráněných místech, kde přezimují.
Výskyt v minulosti na Znojemsku dokládají tři exempláře z 21. až 22. 6. 1937, pocházející z chovu (Šumpich 2011).
V důsledku schopnosti motýla přeletovat na velké vzdálenosti a šíření v některých evropských zemích není vyloučeno objevení druhu i na Znojemsku.

102. Nymphalis c-album (Linnaeus, 1758)
– babočka bílé C – A
Všeobecně rozšířený druh, žijící v listnatých lesích na světlinách, kolem cest, v křovinatých místech v otevřené krajině, v parcích a zahradách, kde rostou hlavní živné rostliny housenek, kopřiva dvoudomá, chmel otáčivý, bříza, jilmy, vrby. V podmínkách Znojemska má tři generace, které se částečně překrývají. Dospělci se objevují po přezimování od první dekády III. do začátku V., první generace létá od pol. VI. a v VII., druhá generace v VIII. a na začátku IX., třetí generace koncem IX. a v X. Motýli na jaře vyhledávají kvetoucí jívy a trnky, v létě různé kvetoucí byliny a také sají na vlhké půdě, kvasícím ovoci a páchnoucích látkách. Na zimu se ukrývají v křoví, trsech vegetace, mezi kořeny stromů.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Tvořihráz 1987, 1989 obs. Šv; Lubnice 1989 obs. Šv; Horní Břečkov 25. 10. 1989 obs. Šv; Vranov n. D. – pod Ledovými slujemi 1990, 10. 8. 2006, 1. 7. 2007,13. 8. 2007, 24. 3. 2012, 9. 7. 2013, 1. až 7. 7. 2015 obs. Šv; Čermákovice, 19. 8. 1991, 18. 8. 1988, 26. 9. 1991 4 ex., 15. 4. 2005, 23. 4. 2006 obs. Št; Vranov n. D. – Braitava 10. 5. 1998 obs. Vt; Horní Kounice 23. 7. 2000 obs. Št; Tulešice 20. 7. 2004 obs. Št; Šobes 25. 4. 2006, 6. 3. 2007, 13. 3. 2007, 1. 4. 2008, 23. 4. 2012, 10. 3. 2014 obs. Šv; Popice 23. 8. 2006, 1987 obs. Šv; Podmolí 28. 3. 2009 obs. Šv; Ječmeniště 7. 7. 2010, 27. 7. 2010, 9. 8. 2010, 25. 8. 2010, 18. 8. 2011, 4. 8. 2012, 6. 8. 2012, 13. 8. 2012, 19. 8. 2013, 23. 8. 2013 obs. Šv; Čížov 14. 6. 2012, 26. 6. 2015 obs. Šv; 23. 4. 2013 obs. Vt; Hnanice 20. 4. 2012 obs. Šv; Podmyče 16. 6. 2014 obs. Šv.
Na Znojemsku je druh všudypřítomný, rozšířený především v lesích, větrolamech, rozptýlené zeleni, v některých letech hojný. Motýli se sluní na listech keřů i stromů, na holé zemi, kamenech, skalách i zdech.

103. Aglais io (Linnaeus, 1758)
– babočka paví oko – A
Všeobecně rozšířený druh, žijící na lesních světlinách, květnatých loukách, v otevřené krajině na neobdělávaných plochách, v parcích, zahradách a vinicích. Hlavní živnou rostlinou housenek je kopřiva dvoudomá. V podmínkách Znojemska má dvougenerační vývoj. Dospělci se objevují po přezimování od III. do V. (někdy se jednotliví motýli probudí v teplých dnech už v II.), zakládají první generaci (let konec V. až pol. VII.), na kterou navazuje druhá generace (pol. VIII. až X.). Na zimu se ukrývají v dutinách, hromadách dřeva, sklepích, půdách.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Znojmo 28. 10. 1989 obs. Šv; Vranov n. D. – pod Ledovými slujemi 9. 8. 2006, 28. 4. 2010, 8. 7. 2013, 3. až 7. 7. 2015 obs. Šv; Šobes 13. 3. 2007, 15. 3. 2007, 6. 4, 2007, 1. 4. 2008, 4. 10. 2011, 14. 4. 2013 obs. Šv; Hradiště 5. 4. 2007, 20. 4. 2010, 22. 3. 2012 obs. Šv; Ječmeniště 2. 9. 2008, 7. 7. 2010, 27. 7. 2010, 25. 8. 2010, 24. 9. 2011, 27. 9. 2011, 2. 10. 2011, 22. 8. 2012, 7. 9. 2012, 19. 8. 2013, 23. 8. 2013, 28. 3. 2014 obs. Šv; Mašovice 8. 7. 2009 obs. Šv; Lechovice 22. 9. 2009 obs. Šv; Podmolí 9. 10. 2010 obs. Šv; Hnanice 14. 7. 2013, 22. 7. 2013 obs. Šv.
Na Znojemsku je druh všudypřítomný a obvykle hojný. Motýli vyhledávají nektaronosné rostliny, na jaře často trnky, slivoně, mahalebku, pampelišku a v průběhu léta mnoho dalších, např. komuli, soustřeďují se na kvetoucích vojtěškových polích. Sluní se na holé zemi, kamenech, skalách, zdech. Koncem léta vyhledávají kvasící ovoce.

104. Aglais urticae (Linnaeus, 1758)
– babočka kopřivová – A
Všeobecně rozšířený druh, žijící na lesních i nelesních biotopech, kde se vyskytuje živná rostlina housenek, kopřiva dvoudomá. Početnost v jednotlivých letech výrazně kolísá. Např. v první polovině 90. let 20. století na Znojemsku zcela vymizel (žádná pozorování výskytu v letech 1994 až 1996), teprve v letech 1997 a 1998 se začali objevovat ojedinělí motýli a častější výskyt byl zaznamenán v roce 1999. V dalších letech se početnost vrátila na obvyklou úroveň, tj. všeobecné rozšíření. Vývoj má dvougenerační, dospělci se po přezimování objevují od III. do začátku V. (někdy se jednotliví motýli probudí v teplých dnech už v II., např. 7. 2. 1989 na lokalitě Znojmo), zakládají první generaci (let konec V. až pol. VII.), na kterou navazuje druhá generace (VIII. až X.). Část dospělců první generace v VII. upadá do letní diapauzy, ze které se probouzejí koncem VIII. Přezimují dospělci na chráněných místech, často ve sklepích, kůlnách, na půdách apod.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Znojmo 7. 2. 1989 1 ex., 9. 3. 2014 obs. Šv; Šobes 1998, 1999, 6. 3. 2007, 13. a 15. 3. 2007, 26. 3. 2007, 6. 6. 2007, 4. 10. 2011, 21. 3. 2012, 23. 4. 2012, 14. 4. 2013, 10. 3. 2014, 29. 5. 2015 obs. Šv; Havraníky 27. 3. 2006 obs. Šv; Vranov n. D. – pod Ledovými slujemi 9. 8. 2006, 8. 7. 2013, 1. a 3. 7. 2015 obs. Šv; Ječmeniště 19. 8. 2009, 15. 6. 2010, 30. 9. 2011, 28. 3. 2014 obs. Šv; Hnanice 21. 3. 2012, 25. 5. 2012, 29. 5. 2015 obs. Šv; Hradiště 22. 3. 2012 obs. Šv; Čížov 14. 6. 2012, 2. 6. 2014 obs. Šv; Mašovice 15. 8. 2012, 3. 7. 2013, 16. 6. 2014, 16. 6. 2015 obs. Šv; Podmyče 16. 6. 2014 obs. Šv.
Motýli se na Znojemsku zdržují na květnatých loukách, kvetoucích vojtěškových polích, v zahradách, parcích, na suchopárech, sluní se na kamenech i zdech. V jarním období vyhledávají kvetoucí jívy a různé kvetoucí byliny, v letním období např. komuli a jetel.

105. Vanessa atalanta (Linnaeus, 1758)
– babočka admirál – A
Všeobecně rozšířený druh, žijící na lesních i nelesních biotopech, kde se vyskytuje hlavní živná rostlina housenek, kopřiva dvoudomá. Motýli se rádi sluní např. na stěnách, vyhledávají medující rostliny, mízotoky na poraněných stromech a kvasící ovoce. Početnost v jednotlivých letech závisí na příletu tažných jedinců ze Středomoří. Vývoj má dvougenerační, v průběhu května motýli z jihu zakládají novou generaci (let konec VI. až VII.) a v podmínkách Znojemska se pravidelně vyvíjí ještě podzimní generace (pol. VIII. až zač. XI.). V podzimním období část motýlů migruje zpět na jih. Většina zimujících motýlů zahyne a jen v některých příznivých zimách jednotliví motýli přežijí (na Znojemsku v letech 2001, 2003, 2005 pozorováni ojediněle motýli v III. až IV.). Výjimkou byl rok 2007, kdy byla pozorování, zřejmě přezimujících motýlů, v lednu až dubnu opakovaná.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Podmolí Nový Hrádek 1. 4. 2001, 28. 3. 2003, 16. 4. 2005 vždy 1 ex. obs. Dí; Hnanice 17. 10. 2006 1 ex. obs. Šv; Šobes 6. 3. 2007 1 ex. obs. Šv; Čejkovice 12. 4. 2007 obs. Šv; Hrabětice 23. 5. 2009 obs. Šv; Popice 19. 8. 2009 obs. Šv; Mašovice 17. 4. 2010 1 ex. obs. Dí; Vranov n. D. pod Ledovými slujemi 8. až 12. 7. 2013 desítky ex., 30. 6. až 7. 7. 2015 desítky ex. obs. Šv; Ječmeniště 18. 7. 2008, 22. 8. 2008, 2. 9. 2008, 15. 6. 2010, 27. 7. 2010, 9. 8. 2010, 25. 8. 2010, 27. 9. 2011, 12. až 22. 8. 2012 desítky ex., Šv; 20. 10. 2012 1 ex. obs. Šv; Znojmo 22. 9. 2013, 6. 10. 2014 1 ex obs. Šv; Popice – Pustý vrch 13. 4. 2016 2 ex. obs. Šv.
Na Znojemsku je v letním a podzimním období častý výskyt na lesních pasekách a cestách, ve větrolamech, vinicích, zahradách i v okolí lidských sídlišť a na kvetoucích vojtěškových polích. V podzimním období někdy jednotliví motýli zůstávají i několik dní na určitém vymezeném místě, např. části zahrady, kde nacházejí kvasící ovoce, a toto teritorium hájí.

106. Vanessa cardui (Linnaeus, 1758)
– babočka bodláková – A
Všeobecně rozšířený druh, žijící častěji na nelesních biotopech, kde se vyskytují hlavní živné rostliny housenek, bodláky a pcháče. Početnost v jednotlivých letech závisí na příletu tažných jedinců z jihu a jihovýchodu. Druh v našich podmínkách není schopen přezimovat v žádném vývojovém stadiu. Vývoj má dvougenerační, v průběhu dubna až června motýli z jihu zakládají novou generaci (let konec VI. až VII.) a v podmínkách Znojemska se pravidelně vyvíjí ještě druhá generace (pol. VIII. až X.). V podzimním období se motýli vracejí na jih. V roce 2009 proběhla v květnu masová migrace z jihu, kdy v průběhu několika týdnů v denních hodinách tisíce motýlů prudce prolétávaly krajinou severním směrem. Odpočívající jedinci se ve stovkách shromažďovali na místech s kvetoucími bylinami, keři i stromy.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Horní Kounice 11. 7. 1994 obs. Št; Hnanice 2002, 22. 7. 2011, 21. 7. 2013, 4. 7. 2015 obs. Šv; Čermákovice 27. 7. 2003 obs. Št; Šobes 4. 7. 2006 obs. Šv; Ječmeniště 20. 6. 2008, 18. 7. 2008, 31. 8. 2009, 7. 7. 2010, 27. 7. 2010, 9. 8. 2010, 24. 9. až 1. 10. 2011, 22. až 23. 8. 2012, 10. až 11. 9. 2012, 23. 7. 2013 obs. Šv; Hrabětice 17. 5. 2009, 23. 5. 2009 desítky až stovky ex. obs. Šv; Vranov n. D. 20. 5. 2009, 20. 7. 2012, 2. až 3. 7. 2015 obs. Šv; Mašovice 15. 6. 2009, 17. 6. 2013, 22. 6. 2014 obs. Šv; Bítov 20. 9. 2009 obs. Šv; Lechovice 23. 9. 2009 obs. Šv; Hnanice 22. 7. 2011, 21. 7. 2013, 4. 7. 2015 obs. Šv; Hradiště 24. 9. 2011 10 ex. obs. Dí; 14. 7. 2013, 6. 7. 2015 obs. Šv; Šatov 3. 9. 2012 obs. Šv.
Na Znojemsku se v letním až podzimním období motýli zdržují na květnatých loukách, kvetoucích vojtěškových polích, ve vinicích i na suchopárech a také na polních cestách, kde posedávají na holých místech, rádi se sluní na holé zemi, stěnách nebo kamenech a vyhledávají kvetoucí keře a byliny, např. kustovnici.

107. Araschnia levana (Linnaeus, 1758)
– babočka síťkovaná – A
Rozšířený druh, žijící v údolí řek a potoků, na květnatých loukách, okrajích lesů a lesních pasekách, i na sušších biotopech v otevřené krajině, kde se vyskytuje živná rostlina housenek, kopřiva dvoudomá. Na Znojemsku má tři generace (pol. III. až pol. V., konec VI. až VII., pol. VIII. až zač. IX.). Dospělci jarních a letních generací jsou odlišně zbarvení. Přezimuje kukla.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Šobes 1988, 1989, 24. 3. 1990, 2. 4. 1990 více ex., 14. 7. 2005, 4. 7. 2006, 2007, 22. 4. 2009, 21. 8. 2009, 13. 8. 2012 obs. Šv; Tavíkovice 23. 7. 1993 obs. Št; Hnanice 4. 7. 2006, 13. 8. 2012, 22. 7. 2013, 12. 5. 2012 obs. Šv; Čermákovice 14. 4. 2007, 27. 4. 2009 obs. Št; Vranov n. D. – pod Ledovými slujemi 1. 7. 2007, 28. 4. 2010, 17. 7. 2013, 30. 6. 2015, 5. 7. 2015 obs. Šv; Lubnice 15. 8. 2007 obs. Šv; Ječmeniště 14. 4. 2009, 29. 4. 2010, 7. 7. 2010, 9. 8. 2010, 25. 8. 2010,18. až 21. 8. 2011, 13. 8. 2012, 18. 8. 2012, 17. až 23. 8. 2013, 28. 3. 2014, 19. 4. 2014, 24. 4. 2014 obs. Šv; Bítov 19. 4. 2009 obs. Šv; Hrabětice 6. 8. 2009 obs. Šv; Podmyče 8. 7. 2012 obs. Šv.
Druh je na Znojemsku lokálně hojný, motýli navštěvují různé kvetoucí rostliny, sají na mokré půdě a sluní se na stěnách a kamenech.

108. Melitaea cinxia (Linnaeus, 1758)
– hnědásek kostkovaný – A
Lokálně se vyskytující, v některých letech lokálně hojný druh, žijící na lesostepích, výslunných svazích, suchých i svěžích loukách, lesních světlinách, okrajích cest, kde se vyskytují živné rostliny housenek, různé druhy jitrocelů, rozrazil, chrpa. V podmínkách Znojemska má jednu generaci (od první dekády V. do poloviny VI.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu: Šobes 16. 5. 1988, 30. 5. 2005, 13. 5. 2007 obs. Šv; 26. 5. 1994, 19. 5. 2007 obs. Vt; Mašovice – střelnice 16. 5. 1990 obs. Dí; 25. 5. 2011, 4. 6. 2015 obs. Šv; Hradiště 14. 5. 1993 obs. Vt; Podmolí 17. 5. 1994, 19. 5. 2007 obs. Vt; Hnanice 24. 5. 1994 obs. Vt; 3. 6. 2010, 25. 5. 2012, 29. 5. 2012, 15. 5. 2012, 12. 5. 2015, 22. 5. 2016, 2. 6. 2016 obs. Šv; Havraníky 27. 5. 2006 hojně obs. Dí; Jamolice 13. 6. 2006, 22. 5. 2007, 13. 6. 2014 obs. Šv; Čížov 18. 5. 2007, 22. 5. 2010 obs. Vt; 18. 6. 2016 obs. Dí; Lukov – Gálišská louka 15. 5. 2008, 24. 5. 2011 obs. Vt; Vranov n. D. – pod Ledovými slujemi 20. 5. 2009 obs. Šv; Popice 19. 5. 2011 obs. Šv; Konice 20. 5. 2013 obs. Vt.
Nejčastěji se vyskytuje na vřesovištích mezi Znojmem, Konicemi, Popicemi, Havraníky a Hnanicemi, motýli rychle proletují nízko nad vegetací, kolem polních cest, sluní se na zemi nebo rostlinách, vyhledávají kvetoucí byliny.

109. Melitaea phoebe (Goeze, 1779)
– hnědásek diviznový – C
Velmi vzácný druh, žijící na teplých křovinatých stepích a lesostepích i na pasekách a světlinách listnatých lesů, kde se vyskytují živné rostliny housenek, chrpa luční a ch. čekánek. V ČR postupně vymizel, poslední nálezy na jižní a východní Moravě jsou z let 2004 a 2013. V podmínkách Znojemska má jednu generaci (konec V. až VII.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu: Tvořihráz 28. 7. 1978 1 ex. lgt., coll. Vt (Švestka et Vítek 1988); Vevčice 25. 5. 1989 1 ex. obs. Jo; Hnanice 19. 6. 2011 1 ex. lgt., coll. Šv; 21. 6. 2011 1 ex. lgt., coll. Šv (Šumpich et al. 2014).
Na Znojemsku se vyskytuje jednotlivě a velmi vzácně (1978, 1989, 1997, 2011), nebyl dosud prokázán výskyt stálé populace. Motýli vyhledávají květnaté lokality, sluní se na přízemní vegetaci, vyhledávají kvetoucí byliny, létají nízko nad zemí. Trvalý návrat druhu na Znojemsko není vyloučen.

110. Melitaea didyma (Esper, 1779)
– hnědásek květelový – A
Nehojný, lokálně rozšířený druh, žijící na stepních, lesostepních i skalnatých biotopech, výslunných okrajích vinohradů, květnatých suchých místech, kde se vyskytují některé z mnoha živných rostlin housenek, např. lnice, černýš, jitrocel, rozrazil aj. V Čechách již vymizel, přežívá na západní, jižní a střední Moravě. V podmínkách Znojemska má jednu generaci (zač. VI. až pol. VIII.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu: Havraníky 10. 9. 1987 1 ex. coll. Šv; 24. 8. 1989 hojně obs. Šv; 29. 7. 2008 obs. Sa; 18. 7. 2012 obs. Vt; Lubnice 20. 7. 1989 1 ex. obs. Šv; Čížov 6. 7. 1989 2 ex. obs. Šv; Popice 15. 6. 1989 1 ex. obs. Šv; Čížov 6. 7. 1989 obs. Šv; Jamolice 21. 7. 1989, 5. 7. 2013 obs. Šv; Popice 27. 7. 1990, 18. 7. 2013 obs. Vt; Podmolí 26. 6. 1992 obs. Vt; Vranov n. D. – Braitava 9. 7. 1992 obs. Vt; Vranov n. D. – pod Ledovými slujemi 23. 7. 1992 obs. Vt; Hnanice 19. 7. 1994, 18. 7. 2008 obs. Vt;17. 6. 2013 1 ex., 21. 7. 2013 3 ex., 26. 7. 2013 2 ex., 6. 7. 2014 2 ex., 15. 8. 2014 1 ex., 2. a 3. 6. 2016 10 ex. obs. Šv; Hradiště 13. 7. 2010 1 ex. obs. Šv; Mašovice 3. 8. 2014 1 ex. obs. Šv.
Nejčastěji se vyskytuje mezi Znojmem, Konicemi, Popicemi, Havraníky a Hnanicemi, kde může být v některých letech lokálně hojnější. Na ostatních lokalitách se vyskytuje spíše jednotlivě. Motýli vyhledávají květy bylin, sluní se na zemi, kamenech, přízemní vegetaci, létají nízko nad zemí.

111. Melitaea trivia (Denis et Schiffermüller, 1775)
– hnědásek jižní – V
V ČR se vyskytoval jen velmi lokálně na jižní a jihozápadní Moravě na teplých stepních až lesostepních lokalitách, na vátých píscích, případně na okrajích vinohradů, kde rostly živné rostliny housenek, různé druhy divizen. Vývoj má dvougenerační (V. až VI., VII až VIII.). Přezimuje housenka. Na Znojemsku vymizel již v první polovině 20. století.
Šumpich (2011) uvádí historický výskyt dvou exemplářů na lokalitě Znojmo (17. 7. 1937, 8. 6. 1939).
Motýli létají nízko nad zemí, vyhledávají květy bylin, sluní se na zemi, kamenech, přízemní vegetaci.

112. Melitaea diamina (Lang, 1789)
– hnědásek rozrazilový – V
Druh rozšířený především v podhorských oblastech na rašelinných a podmáčených loukách s výskytem živných rostlin housenek, kozlíku lékařského a k. dvoudomého. Na Moravě se vyskytuje již jen ojediněle. Ve středoevropských podmínkách má vývoj jednogenerační (konec V. až zač. VIII.). Přezimuje housenka. Na Znojemsku vymizel již v první polovině 20. století.
Šumpich (2011) uvádí historický výskyt na Znojemsku v roce 1937.
Motýli létají nízko nad vegetací, vyhledávají květy bylin, sluní se na listech.

113. Melitaea athalia (Rottemburg, 1775)
– hnědásek jitrocelový – A
Rozšířený a hojný druh, žijící na suchých i vlhkých biotopech, na okrajích lesů, stepích i lesostepích, lesních loukách a světlinách, vlhkých až podmáčených loukách, kde se vyskytují některé z mnoha živných rostlin housenek, např. jitrocel, rozrazil, černýš, náprstník, lnice. Vývoj má v podmínkách Znojemska jednogenerační (konec V. až VII.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Popice 10. 6. 1989, 15. 6. 1989, 2. 6. 1990 obs. Šv; Lubnice 27. 6. 1989 obs. Šv; Čížov 6. 7. 1989, 14. 6. 2012, 11. 7. 2013, 25. 6. 2015, 22. 6. 2016 obs. Šv; 18. 6. 2016 obs. Dí; Hradiště 2. 6. 1990, 11. 6. 2011 obs. Šv; Vranov n. D. 25. 5. 2007, 22. 6. 2007, 5. 7. 2015 obs. Šv; Šobes 6. 6. 2007, 10. až 11. 6. 2009, 13. 6. 2011 obs. Šv; Hnanice 8. 6. 2009, 10. 6. 2011, 13. 6. 2011, 3. 6. 2014, 11. 6. 2014, 17. 6.2014, 29. 5. 2015 obs. Šv; Mašovice 15. 6. 2009, 18. 6. 2010, 4. 7. 2010, 18. 5. 2011, 14. 6. 2011, 16. 6. 2015, 24. 6. 2016 obs. Šv; Jamolice 5. 7. 2013, 28. 6. 2015 obs. Šv.
Na Znojemsku druh žije na mnoha lokalitách, avšak v letech 2015 a 2016 jeho populační hustota silně poklesla. Motýli rádi společně usedají na vlhkou půdu, vyhledávají květy bylin, sluní se na kamenech i vegetaci.

114. Melitaea aurelia (Nickerl, 1850)
– hnědásek černýšový – A
115. Melitaea britomartis (Assman, 1847)
– hnědásek podunajský – A
Uvedené dva druhy jsou makroskopicky dle vzhledu nerozlišitelné a spolehlivě se odlišují podle kopulačních orgánů. Rozdíly také nejsou v biotopové vazbě, žijí na křovinatých stepích, lesostepích, výslunných lesních okrajích. Živnými rostlinami housenek obou druhů jsou jitrocel, rozrazil, černýš, kokrhel. Vývoj mají jednogenerační, doba letu (pol. VI. až VII.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu – komplex druhů Melitaea aurelia/britomartis: Popice 7. 7. 1987, 16. 6. 1988, 10. 6. 1989, 15. 6. 1989, 8. 6. 1993, 12. 6. 2002 obs. Šv; 27. 6. 1996 8 ex., 24. 6. 1997 2 ex., 13. 6. 2003 obs. Vt; Šobes 18. 6. 1988, 8. 6. 1993, 16. 6. 1993, 10. až 11. 6. 2009 obs. Šv; Havraníky 27. 6. 1989 3 ex., 4. 7. 1989 9 ex., 28. 6. 1990 hojný obs. Vt; 20. 6. 1999 hojný, 26. 6. 1999 hojný, 19. 6. 2012 1 ex., 23. 6. 2012 5 ex. obs. Dí; Lubnice 27. 6. 1989, 19. 6. 2002 obs. Šv; Vevčice 13. 6. 1990 obs. Šv; Mašovice – střelnice 24. 6. 2006, 19. 6. 2007 hojný, 24. 6. 2008 hojný obs. Vt;15. 6. 2009, 8. 7. 2009, 15. 6. 2009, 18. 6. 2010, 4. 7. 2010, 6. 7. 2012, 11. 7. 2012, 3. 7. 2013, 16. 6. 2014, 22. 6. 2014, 10. 8. 2014, 24. 6. 2015, 30. 6. 2016 obs. Šv; 12. 7. 2014 obs. Dí; Hnanice 3. 7. 2007, 12. 6. 2002, 21. 6. 2004, 12. 6. 2015 obs. Šv.
Výskyt M. aurelia byl prokázán na lokalitách Mramotice v roce 1965 (Šumpich 1998, 2011), Vevčice 3. 7. 2012 (Šumpich et Vítek 2014), Mašovice – střelnice 12. 7. 2014 (Dí lgt., coll.; J. Šumpich det., gen prep.).
Výskyt M. britomartis byl prokázán na lokalitách Mašovice – střelnice 28. 6. 2015 (Dí lgt., coll.; J. Šumpich det., gen prep.) a Havraníky 26. 6. 1981 (Vt lgt., coll.; F. Hřeben det., gen prep.).
Častý a lokálně hojný výskyt byl zaznamenán na vřesovištích mezi Popicemi, Havraníky a Hnanicemi, avšak po roce 2000 postupně početnost klesala na úroveň jednotlivého výskytu. Nadále zůstává hojnější pravidelný výskyt u Mašovic, i když i tam po roce 2010 početnost výrazně poklesla. Motýli pomalu létají nízko nad vegetací a vyhledávají květy bylin, zejména chrastavce.



Obsah článku v PDF / Download PDF