SYSTEMATICKÝ PŘEHLED DRUHŮ

strana 2: Otakárkovití – Papilionidae
strana 3: Běláskovití – Pieridae
strana 4: Modráskovití – Lycaenidae
strana 5: Babočkovití – Nymphalidae
strana 6: Soumračníkovití – Hesperiidae
strana 7: Vřetenuškovití – Zygaenidae

Čeleď: Modráskovití – Lycaenidae

Ze 48 druhů modráskovitých, zjištěných v ČR, bylo na Znojemsku dosud zjištěno 42 druhů, z toho je 1 pestrobarvec, 7 ohniváčků, z nichž 1 vymizel, 8 ostruháčků, z nichž 1 vymizel a 26 modrásků, z nichž 7 druhů vymizelo, 1 je druh vzácně se šířící z jihu. Mezi vymizelé druhy náleží Lycaena thersamon, Satyrium ilicis, Scolitantides vicrama, Phengaris arion, Phengaris teleius, Phengaris nausithous a Polyommatus dorylas. Leptotes pirithous není trvalým příslušníkem naší fauny a jeho výskyt na území ČR byl prokázán jen ve dvou případech.
Ve sledovaném období 1969–2016 došlo k sedmi změnám v zastoupení druhů čeledi modráskovitých. Vymizely druhy Satyrium ilicis, Scolitantides vicrama, Phengaris arion, P. teleius, P. nausithous a Polyommatus dorylas a byl objeven Leptotes pirithous.

21. Hamearis lucina (Linnaeus, 1758)
– pestrobarvec petrklíčový C
Lokální, nehojný druh, žijící na lesních loučkách a světlinách, křovinatých lesostepích, kde rostou živné rostliny housenek, prvosenky. Vývoj má jednogenerační, v teplejších polohách dvougenerační. Na Znojemsku byla pozorována jen jedna generace (V. až pol. VI.). Přezimuje kukla.
Pozorování a doklady výskytu: Podmolí 13. 5. 1993 1 ex. obs. Vt; Čížov – Hardegská stráň 14. 5. 1994 2 ex. obs. Vt (Šumpich 2011); Vranov n. D. 27. 5. 2001 1 ex. obs. Dí; Lukov – Sloní hřbet 16. 5. 2002 2 ex. (Šumpich 2011), 11. 5. 2006 1 ex., 11. 5. 2007 1 ex. obs. Vt (Šumpich 2011).
Na Znojemsku se vyskytuje vzácně, jen na několika místech. Motýli se sluní na bylinné vegetaci a vyhledávají květy nektaronosných rostlin.

22. Lycaena phlaeas (Linnaeus, 1761)
– ohniváček černokřídlý A
Všeobecně rozšířený druh, žijící na suchopárech, stepích, lesostepích, loukách, polních cestách, neobdělávaných plochách, kde rostou živné rostliny housenek, šťovíky. V podmínkách Znojemska má tři generace (pol. IV. až V., konec VI. až VII., pol. VIII až pol. X.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Vevčice 4. 5. 1986 obs. Šv; Tulešice 18. 8. 1988 obs. Št; Šobes 11. 5. 1989 obs. Šv; Čermákovice 11. 9. 1999 obs. Št; Hradiště 2003, 14. 7. 2013, 19. 7. 2014, 21. 8. 2014, 29. 6. 2015, 2. 7. 2015 obs. Šv; Hnanice 26. 5. 2004, 16. 8. 2012, 19. 5. 2013, 21. 9. 2015, 5. 5. 2016 obs. Šv; Vranov n. D. 13. 8. 2007, 20. 5. 2009 obs. Šv; Lukov 15. 5. 2008 obs. Vt; 19. 5. 2016 obs. Šv; Ječmeniště 14. 8. 2012 obs. Šv; Mašovice – střelnice 22. 4. 2016 obs. Šv; Havraníky 5. 5. 2016 obs. Šv.
Na Znojemsku žije na mnoha místech, lokálně je hojný. Motýli prudce létají nad bylinnou vegetací, sluní se na listech nebo holé zemi a vyhledávají květy nejrůznějších nektaronosných rostlin.

23. Lycaena tityrus (Poda, 1761)
– ohniváček černoskvrnný – A
Všeobecně rozšířený druh, žijící na stepních a lesostepních lokalitách, suchých i svěžích loukách, lesních průsecích, kde rostou živné rostliny housenek, šťovíky. V podmínkách Znojemska má dvougenerační vývoj (konec IV. až V., pol. VII. až VIII.), někdy se objevuje částečná třetí generace (IX.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Čermákovice 25. 8. 1987, 15. 8. 1989, 27. 7. 2003 obs. Št; Tulešice 18. 8. 1988 obs. Št; Vranov n. D. 20. 5. 1989, 21. 7. 2012 obs. Šv; Havraníky 13. 8. 1989, 5. 5. 2016 obs. Šv; 8. 5. 2012 obs. Dí; Načeratický kopec 3. 5. 2005 obs. Vt; Podmolí 18. 5. 2006 obs. Vt; 22. 7. 2012 obs. Dí; Hrabětice 23. 5. 2009 obs. Šv; Jamolice 29. 7. 2009 obs. Šv; Hradiště 4. 8. 2010, 18. 5. 2011 obs. Šv; Hnanice 22. 7. 2011, 1. 8. 2012, 2. 6. 2016 obs. Šv; Mašovice 6. 5. 2012, 29. 4. 2014 obs. Šv; Popice 1. 6. 2015 obs. Šv; Lukov 19. 5. 2016 obs. Šv.
Na Znojemsku žije na mnoha místech, lokálně je hojný. Motýli prudce létají nad bylinnou vegetací, sluní se na listech nebo holé zemi a vyhledávají květy nejrůznějších nektaronosných rostlin.

24. Lycaena thersamon (Esper, 1784)
– ohniváček janovcový V
Velmi vzácný druh, který v ČR v současnosti trvale nežije, z jižní Moravy jsou poslední pozorování z 80. let 20. století. Žil na teplých stepních lokalitách, úhorech, okrajích vinic a polí, kde rostla živná rostlina housenek, rdesno ptačí. Vývoj má dvougenerační (V. až VI., VII. až VIII.). Přezimuje housenka.
Výskyt na Znojemsku je doložen jediným údajem z roku 1923 (Švestka et Vítek 1988).
Motýli prudce létají nad vegetací, sluní se na zemi a vyhledávají kvetoucí rostliny, např. mateřídoušku, ostružiník aj.

25. Lycaena dispar (Haworth, 1802)
– ohniváček černočárný A
V 1. polovině 20. století na Moravě vzácný druh, jehož početnost se v 2. polovině století začala zvyšovat postupně na celém území ČR, kde se v současnosti vyskytuje na mnoha místech. Žije na mokrých až podmáčených loukách, neobdělávaných mokřinách, kolem melioračních struh, kde rostou živné rostliny housenek, širokolisté šťovíky. Vývoj má dvougenerační (konec V. až VI., konec VII. až IX.), někdy se objeví v druhé polovině IX. noví motýli částečné třetí generace, např. 23. 9. 2012 u obce Dyje. Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Konice 26. 5. 1986, 3. 6. 1986, 6. 6. 1989 obs. Jo; Kravsko 17. 6. 1987, 16. 7. 1987 obs. Jo; Čermákovice 25. 8. 1987, 15. 8. 1989, 20. 8. 1990 obs. Št; Popice 10. 9. 1987, 27. 5. 1988, 4. 6. 1988, 13. 6. 1988,16. 6. 1988, 8. 8. 1988, 28. 5. 1989, 30. 7. 1989, 13. 8. 1989, 2. 6. 1990, 2. 6.1993, 1. 6. 2002, 23. 5. 2009 obs. Šv; 26. 5. 1988, 1. 8. 1998, 27. 5. 2000 obs. Vt; Mramotice 12. 9. 1987, 8. 6. 1988, 10. 7. 1989 obs. Jo; 12. 8. 1988 obs. Vt; Znojmo – Oblekovice 29. 7. 1988, 9. 8. 1988 obs. Vt; Šobes 3. 6. 1988, 18. 6. 1988, 8. 8. 1988, 24. 5. 1989, 29. 5. 1989, 21. 5. 1990, 18. 5. 1993, 24. 5. 1993, 16. 6. 1993, 26. 5. 1999, 30. 5. 2005, 10. 6. 2009 obs. Šv; 7. 6. 1991, 8. 8. 1995, 5. 6. 1998, 31. 5. 2001, 10. 5. 2007 obs. Vt; Olbramkostel 13. 6. 1988 obs. Šv; Tulešice 18. 8. 1988 obs. Št; Vevčice 5. 6. 1989 obs. Jo; Tvořihráz 10. 6. 1989 obs. Vt; Znojmo – Kraví hora 10. 8. 1989 obs. Jo; Vranov n. D. – pod Ledovými slujemi 12. 6. 1990, 27. 6. 1990, 9. 8. 2006, 26. 5. 2012, 7. 6. 2014 obs. Šv; 11. 6. 2011 obs. Dí; Havraníky 13. 8. 1991, 19. 5. 2002 obs. Vt; 21. 6. 2006 obs. Dí; Lukov 14. 6. 1992, 1. 9. 1998 obs. Vt; Mašovice 14. 8. 1992, 15. 6. 2007 obs. Vt; 27. 5. 2007, 17. 6. 2013, 3. 7. 2013 obs. Šv; Načeratice 17. 9. 1992 obs. Šv; Únanov IX. 1999 obs. Šv; Hnanice 28. 5. 2002, 1. 6. 2002, 28. 7. 2002, 23. 5. 2003, 25. 5. 2012, 27. 5. 2012, 1. 8. 2012, 13. 8. 2012, 16. a 17. 8. 2012, 17. 6. 2013, 6. 8. 2013, 3. 6. 2015, 3. 6. 2016, 15. 8. 2016 obs. Šv; Lubnice 19. 6. 2002 obs. Šv; Onšov 26. 5. 1993 obs. Vt; Podmolí 8. 6. 1993, 21. 6. 1998, 30. 5. 2012 obs. Vt; Horní Břečkov 21. 7. 2003 obs. Dí; Znojmo – Nový Šaldorf 5. 8. 2005 obs. Vt; Hrabětice 23. 5. 2009, 3. 6. 2009 obs. Šv; 30. 5. 2011 obs. Vt; Ječmeniště 15. 6. 2010, 17. 8. 2011, 20. a 21. 8. 2011, 13. a 14. 8. 2012 obs. Šv; Dyje 23. 9. 2012 obs. Šv; Podmyče 14. 6. 2016 obs. Šv; Čížov – Široké pole 18. 6. 2016 obs. Dí.
Na Znojemsku žije na mnoha místech, v některých letech je lokálně hojný, např. u Čermákovic v roce 1989, u Popic v letech1988, 1989, 1990, 1993, pod Šobesem v letech 1989, 1993, 1999. Motýli prudce létají nad bylinnou vegetací, sluní se na listech a trávě, vyhledávají květy mnoha nektaronosných rostlin.

26. Lycaena alciphron (Rottemburg, 1775)
– ohniváček modrolesklý – B
Vzácnější podhorský druh, žijící lokálně i v nížinách, kde vyhledává svěží louky i suchá stanoviště stepního charakteru, okraje vinic, vřesoviště, kde rostou živné rostliny housenek, šťovíky. Vývoj má jednogenerační (konec V. až začátek VII.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu: Konice 26. 6. 1986, 14. a 15. 6. 1988, obs. Jo; Havraníky 28. 6. 1987 obs. Jo; 6. 6. 2003, 21. 6. 2006, 14. 6. 2008, 5. 6. 2011 obs. Dí; 21. 6. 1991, 4. 6. 1993, 10. 6. 1993, 22. 6. 1997, 2. 9. 1998, 13. 6. 2003 obs. Vt; Šobes 18. 6. 1988, 2. 6. 1993, 6. 6. 2007, 11. a 12. 6. 2009 obs. Šv; 31. 5. 2001 obs. Vt; Lubnice 22. 6. 1989 obs. Šv; Popice 4. 6. 1988, 13. 6. 1988, 16. 6. 1988, 23. 5. 1989, 6. a 7. 6. 1989, 15. 6. 1989, 2. 6. 1990, 31. 5. 1993, 6. 6. 1993, 8. 6. 1993 obs. Šv; 27. 6. 1996, 18. 7. 2014 obs. Vt; Vranov n. D. – pod Ledovými slujemi 27. 6. 1990, 11. 6. 2012, 16. 6. 2012 obs. Dí; Podmolí 4. 6. 1993, 8. 6. 1993, 10. 6. 1993, 21. 6. 1998, 30. 5. 2012 obs. Vt; Mašovice 4. 6. 1993 obs. Vt; 3. 7. 2013, 16. 6. 2014, 31. 5. 2015, 8. 6. 2016 obs. Šv; Hnanice 12. 6. 2002, 30. 5. 2005, 25. 5. 2012, 27. 5. 2012, 17. 6. 2012, 1. 6. 2013, 17. 6. 2013, 11. 6. 2014, 12. 6. 2015, 3. 6. 2016 obs. Šv; Hradiště 11. 6. 2011 obs. Šv; Lukov – Gálišská louka 26. 5. 2012 obs. Dí; Čížov – Široká louka 24. 6. 2015 obs. Šv.
Na Znojemsku žije na více místech v NP Podyjí, jednak na suchých biotopech v okolí Popic, Havraníků, Hnanic, Mašovic a také v údolí Dyje na květnatých vlhkých i sušších loukách, např. pod Šobesem nebo u Vranova n. D. V některých letech je lokálně hojný, např. u Popic v letech 1988, 1989, 1990 a zejména v roce 1993, kdy bylo možné pozorovat desítky motýlů v jednom dni. Obvykle je výskyt spíše jednotlivý, nebo se objevuje jen několik jedinců na lokalitě. Motýli prudce létají nad bylinnou vegetací, sluní se na listech a trávě, vyhledávají květy nektaronosných bylin.

27. Lycaena hippothoe (Linnaeus, 1761)
– ohniváček modrolemý – B
Vzácnější podhorský druh, žijící lokálně i v nížinách, kde žije na svěžích i sušších loukách s hustým bylinným i travním porostem, kde roste živná rostlina housenek, šťovík kyselý. Vývoj má monovoltinní (konec VI. až VII.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu: Čížov – louka u celnice 6. 7. 1989 1 ex. obs.Šv; Lukov – Uhlířova louka 16. 6. 2014 3 ex. obs. Sa; 17. 6. 2015 2 ex. obs. Šv.
Na Znojemsku je velmi vzácný a nehojný, vyskytuje se jednotlivě v údolí Dyje a v okolí Zálesí a Bítova. Motýli se sluní na bylinné vegetaci a vyhledávají květy nektaronosných bylin.

28. Lycaena virgaureae (Linnaeus, 1758)
– ohniváček celíkový – A
Rozšířený druh, žijící na svěžích i suchých loukách, na lesostepích, okrajích lesa a lesních pasekách, kde rostou živné rostliny housenek, šťovíky. Vývoj má jednogenerační (pol. VI. až pol. VIII.). Přezimuje housenka ve vaječném obalu.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Popice 16. 6. 1988, 15. 6. 1989, 21. 7. 1989, 12. 6. 1990 obs. Šv; Šobes 21. 7. 1988, 6. 7. 1989, 25. 6. 1990,14. 7. 2005, 4. 7. 2006, 6. 6. 2007 obs. Šv; 23. 6. 2009 obs. Vt; Čížov 6. 7. 1989, 14. 6. 2009, 14. 6. 2012, 12. 7. 2013 obs. Šv; Havraníky 22. 6. 1997 obs. Vt; Vranov n. D. – pod Ledovými slujemi 9. 8. 2006, 20. 7. 2012 obs. Šv; 16. 6. 2012 obs. Dí; Hnanice 13. 6. 2011, 11. 6. 2012, 17. 6. 2013, 11. 6. 2014, 17. 6. 2014 obs. Šv; 22. 6. 2014, 26. 6. 2014 obs. Šv; Čížov – Široké pole 18. 6. 2016 obs. Dí.
Na Znojemsku žije na mnoha místech, někdy je hojný, zejména na květnatých lokalitách. Motýli vyhledávají květy mnoha nektaronosných rostlin, sluní se na listech bylin i keřů.

29. Thecla betulae (Linnaeus, 1758)
– ostruháček březový – B
Rozšířený, nehojný druh, žijící na křovinatých stráních, lesostepích, kolem polních cest s liniovou zelení, v zahradách, kde se vyskytují živné rostliny housenek, trnka, švestka, slivoň, meruňka. Vývoj má jednogenerační (pol. VII. až pol. X.). Přezimuje vajíčko.
Pozorování a doklady výskytu: Dobšice 5. 8. 1988 obs. Vt; Znojmo 8. 8. 1988, 19. 8. 1988, 29. 7. 1990, 8. 8. 1992, 14. 8. 1992, 21. 8. 1992, 9. 8. 2003 obs. Šv; Popice 1992 obs. Šv; 19. 8. 2001 obs. Vt; Havraníky 12. 9. 2010 obs. Dí; Hradiště 27. 10. 2010, 1. 9. 2015 obs. Šv; Ječmeniště 1. 9. 2009, 17. 8. 2011 3 ex., 10. 9. 2012 obs. Šv; Lubnice 26. 7. 2002 obs. Šv;
Na Znojemsku se vyskytuje řídce, obvykle jednotlivě, po roce 2000 se stal vzácnějším a vymizel zejména v zahradách s meruňkami na severním okraji Znojma, kde byl v 80. a 90. letech pozorován každoročně. Ojediněle byl v roce 1985 pozorován hojný výskyt (desítky ex.) na slivoních podél polní cesty mezi Popicemi a Šatovem. Motýli poletují kolem keřů a stromů, sluní se na listech, vyhledávají květy rostlin, např. pcháč, zlatobýl a rádi sají na přezrálém ovoci, např. broskvích.

30. Favonius quercus (Linnaeus, 1758)
– ostruháček dubový – A
Rozšířený druh, žijící na okrajích lesních světlin, výslunných lesostepních stráních, kolem lesních cest, kde rostou živné rostliny housenek, duby. Vývoj má jednogenerační (konec VI. až VIII.). Přezimuje housenka ve vaječném
obalu.
Pozorování a doklady výskytu: Suchohrdly 5. 7. 1989 obs. Šv; Vevčice 5. 7. 1989 obs. Jo; Podmolí – Lipinská louka 1. 8. 1992 obs. Vt; Šobes 21. 8. 1993, 15. 8. 2006 obs. Vt; Havraníky 1994 obs. Ma; Hradiště 29. 6. 1999, 11. 8. 2001 3 ex., 10. 8. 2003 hojný obs. Dí; 3. až 5. 7. 1990 hojný, 20. 7. 2007 hojný, 15. 7. 2011 obs. Šv; Znojmo – Kraví hora 4. 7. 2000 2 ex. obs. Dí; Hnanice 29. 6. 2003 2 ex. obs. Dí; 29. 8. 2011, 17. 8. 2012, 15. 8. 2016 obs. Šv; Mašovice 21. 7. 2012 obs. Šv; Čížov – Hardegská stráň 12. 7. 2013 obs. Šv.
Na Znojemsku pozorován obvykle jednotlivě, hojný výskyt zaznamenán na stráních nad Dyjí za Hradištěm, kdy kolem dubů v letech 1990 a 1993 i meruněk s přezrálými plody v roce 2007 poletovaly desítky motýlů, kteří se sluní na listech, sají na vyvíjejících se nebo zakrnělých plodech dubů, nebo přezrálých meruňkách a jen zřídka na květech rostlin, např. chebdí.

31. Callophrys rubi (Linnaeus, 1758)
– ostruháček ostružinový – A
Rozšířený, nehojný druh, žijící na lesostepních a křovinatých stráních, svěžích i suchých loukách a také na rašeliništích. Má široké spektrum živných rostlin, např. kručinku barvířskou, štírovník obecný, vičenec, tolici aj. Vývoj má jednogenerační (konec III. až začátek VII.). Přezimuje kukla.
Pozorování a doklady výskytu: Kravsko 4. 7. 1987 obs. Jo; Bítov 22. 5. 1989 obs. Jo; Popice 25. 6. 1988, 24. 5. 1989 obs. Jo; Šobes 7. 5. 1990, 21. 3. 2012 obs. Šv; 11. 5. 1995 obs. Vt; Vranov n. D. 21. 5. 1993 obs. Vt; 18. 5. 2002 2 ex. obs. Dí; Čížov – Široké pole 26. 5. 1995 obs. Vt; Hnanice 18. 5. 2002, 24. 5. 2003, 23. 4. 2005 obs. Dí; 4. 5. 2003, 23. 5. 2003, 27. 4. 2014 obs. Šv; Ječmeniště 24. 5. 2010, 15. 6. 2010, 7. 7. 2010, 19. 5. 2011 obs. Šv; Hradiště 2. 5. 2011 obs. Šv; Mašovice – střelnice 1. 5. 2012 obs. Dí; 29. 4. 2014, 22. 4. 2016 obs. Šv.
Na Znojemsku se vyskytuje na více místech, obvykle spíše jednotlivě, zajímavé je široké rozpětí doby letu, např. 21. 3. 2012 na kvetoucích sněženkách pod Šobesem a 7. 7. 2010 na lokalitě Ječmeniště. Motýli poletují kolem keřů, sluní se na listech a vyhledávají různé kvetoucí byliny.

32. Satyrium w – album (Knoch, 1782)
– ostruháček jilmový – B
Lokální, vzácný druh, žijící na okrajích lesních porostů, na křovinatých stráních, lesostepích, ve větrolamech, kde se vyskytují živné rostliny housenek, jilmy. Vývoj má jednogenerační (pol. VI. až pol. VIII.). Přezimuje housenka ve vaječném obalu.
Pozorování a doklady výskytu: Popice 3. 7. 1987 obs. Jo; Šobes 21. 7. 1988, 16. 6. 1993, 14. 7. 2005 8 ex. obs. Šv; 21. 8. 1993, 15. 8. 2006 obs. Vt; Hnanice 20. 8. 1989 obs. Dí; Vracovice 4. 7. 1996 obs. Vt (Šumpich et Vítek 2014); Havraníky 20. 6.1999 obs. Šv; Horní Břečkov 25. 7. 1999 obs. Dí; Vranov n. D. 15. 7. 2007, 20. 7. 2012 15 až 20 ex., 23. 7. 2012 obs. Šv; Ječmeniště 15. 6. 2010 obs. Šv; Hrabětice 25. 5. 2011 2 ex. (Šumpich et Vítek 2014); Mašovice – střelnice 6. 7. 2013 5–10 ex. (Šumpich et al. 2014); Čížov 23.7.2013 1 ex. (Šumpich et al. 2014).
Na Znojemsku se vyskytuje lokálně, vzácně, obvykle jednotlivě. Motýli vyhledávají na loukách květy různých nektaronosných rostlin, např. vratič, starček, chebdí aj. Na kvetoucích rostlinách je někdy soustředěno více jedinců, jak bylo možno pozorovat na louce pod Šobesem na květech starčeku v roce 2005, nebo na louce pod Ledovými slujemi na květech vratiče v roce 2012.

33. Satyrium pruni (Linnaeus, 1758)
– ostruháček švestkový – B
Lokální, nehojný druh, žijící na křovinatých stráních, slunných okrajích lesa, kolem polních cest, v sadech, kde se vyskytují živné rostliny housenek, trnka a švestka. Vývoj má jednogenerační (konec V. až zač. VII.). Přezimuje housenka ve vaječném obalu.
Pozorování a doklady výskytu: Znojmo – Kraví hora 30. 6. 1987 obs. Vt; Šobes 3. až 10. 6. 1988 5 ex., 2. 6. 1993 obs. Šv; 30. 5. 2001 obs. Vt; Vevčice 24. 5. 1989 obs. Jo; 1. 6. 1999 5 ex. obs. Šv; Tvořihráz 10. 6. 1989 4 ex. obs. Vt; 11. 6. 1989 4 ex. obs. Šv; Znojmo – Leska 29. 5. 1993 obs. Šv; Podmolí 10. 6. 1993 obs. Vt; Vranov n. D. 19. 6. 1997 4 ex. obs. Vt; Hnanice 1. 6. 2002, 25. 5. 2012, 27. 5. 2012 obs. Šv; 21. 6. 2013 obs. Dí. Hradiště 26. 5. 2003, 11. 6. 2011 obs. Šv; Hrabětice 23. 5. 2009 obs. Šv; 30. 5. 2011 obs. Vt; Ječmeniště 15. 6. 2010 10 ex. obs. Šv; Podmyče 14. 6. 2016 5 ex. obs. Šv.
Na Znojemsku je spíše vzácnější, obvykle je výskyt jednotlivý nebo jen několik motýlů na lokalitě, relativně početnější výskyt (10–15 ex.) byl pozorován v roce 2012 mezi lesem a vinicemi u Hnanic. Motýli poletují kolem keřů, sluní se na listech a vyhledávají květy nektaronosných rostlin, např. svídu, ptačí zob, ohnici.

34. Satyrium spini (Fabricius, 1787)
– ostruháček trnkový – B
Lokální, nehojný druh, žijící na křovinatých stráních, křovinatých lesostepích, na lesních okrajích a mýtinách, kde roste živná rostlina housenek, řešetlák počistivý. Vývoj má jednogenerační (VI. až zač. VII.). Přezimuje housenka ve vaječném obalu.
Pozorování a doklady výskytu: Kravsko 4. 7. 1987 4 ex. obs. Jo; Hradiště 3. 7. 1990, 5. 7. 1990, 11. 6. 1993, 11. 6. 2011, 29. 6. 2015 obs. Šv; 16. 7. 1991, 29. 6. 1999 15 ex., 22. 6. 2002 (Šumpich 2011), 12. 7. 2016 obs. Dí; Šobes 25. 7. 1993 obs. Vt; 16. 7. 2016 obs. Dí; Havraníky 1. 7. 2000 (Šumpich 2011), 6. 7. 2006 obs. Dí; Hnanice 21. 6. 2011, 6. 7. 02014 obs. Šv.
Na Znojemsku je vzácný, obvykle se objevuje jednotlivě, početnější výskyt byl zjištěn na kvetoucí lípě na terasách pod Hradištěm v roce 1999. Motýli poletují kolem keřů, sluní se na listech a vyhledávají květy nektaronosných rostlin, např. ptačí zob, chebdí aj.

35. Satyrium acaciae (Fabricius, 1787)
– ostruháček kapinicový – A
Lokální, nehojný druh, žijící na výslunných křovinatých stráních, osluněných okrajích lesů, křovinatých lesostepích, kde roste živná rostlina housenek, trnka obecná. Vývoj má jednogenerační (VI. až pol. VII.). Přezimuje housenka ve vaječném obalu.
Pozorování a doklady výskytu: Vevčice 8. 7. 1989 4 ex. obs. Jo; Hradiště 3. 7. 1990, 11. 6. 1993, 22. 6. 1998 4 ex., 16. 6. 2008 10 ex., 4. 6. 2007, 16. 6. 2008 6 ex., 1. 6. 2011, 11. 6. 1993, 29. 6. 2015 30 ex. obs. Šv; 21. 6. 1997, 14. 7. 2002 obs. Vt; 29. 6. 1999, 22. 6. 2002, 24. 6. 2005 obs. Dí; Popice 8. 6. 1993 obs. Šv; Znojmo – Kraví hora 13. 6. 1992, 19. 6. 1993 15 ex. obs. Vt; Šobes 8. 6 1993, 16. 6. 1993 obs. Šv; Hnanice 29. 6. 1993 2 ex., 14. 7. 2001 3 ex. obs. Dí; 21. 6. 2002, 13. 6. 2011, 19. 6. 2011, 21. 6. 2011, 17. 6. 2014 obs. Šv; 29. 6. 2004 obs. Vt; Havraníky 20. 6. 1999, 26. 6. 1999, 16. 6. 2002 5 ex., 6. 6. 2003 obs. Dí; 14. 6. 2003 obs. Vt; Lubnice 19. 6. 2002 obs. Šv; Mašovice 27. 6. 2003 obs. Vt; 3. 7. 2014, 16. 6. 2014 obs. Šv; Ječmeniště 10. 6. 2011 obs. Šv.
Na Znojemsku je nejhojnější ze všech ostruháčků, vyskytuje se nejčastěji v oblasti od Hradiště, přes Kraví horu, Havraníky až po Hnanice. Lokálně hojný výskyt byl pozorován např. na Kraví hoře v roce 1993 nebo na Hradišti v letech 2008 a 2015. Motýli poletují kolem keřů, nejčastěji trnky, sluní se na listech a vyhledávají květy nektaronosných rostlin, s oblibou rmen barvířský, dále ptačí zob a řadu
dalších.

36. Satyrium ilicis (Esper, 1779)
– ostruháček česvinový – V
Velmi lokální a vzácný druh, žijící na křovinatých lesostepích, výslunných stráních, lesních světlinách, kde rostou živné rostliny housenek, zakrslé duby. Vývoj má jednogenerační (VI. až VII.). Přezimuje housenka ve vaječném obalu.
Pozorování a doklady výskytu: Havraníky 3. 6. 1988 1 ex. obs. Jo (Šumpich 2011); Tvořihráz 7. 7. 1989 1 ex. lgt., coll. Šv.
Na Znojemsku je znám poslední výskyt v roce 1989, v současnosti náleží mezi nezvěstné druhy. Poněvadž ještě žije na několika místech na jižní polovině Moravy (Mohelno 2004, Uherskohradišťsko 2013, Kroměříž 2014, Silůvky 2015, www.biolib.cz 2017, www.vithotarek.cz 2017), není vyloučeno jeho nalezení i na Znojemsku. Motýli poletují kolem nízkých (do 2 m) křovinatých dubů, sluní se na listech a vyhledávají květy nektaronosných rostlin, např. ptačí zob, mateřídoušku aj.

37. Leptotes pirithous (Linnaeus, 1767)
– modrásek tažný – C
Ve střední Evropě velmi vzácný druh, který ze Středomoří sporadicky zalétá až do střední Evropy. Žije na stepích a křovinatých lesostepích, úhorech. Živnými rostlinami housenek jsou např. různé druhy bobovitých a řada dalších. Vývoj má vícegenerační, na jihu létá od II. do X., ve střední Evropě od VII. do IX. V ČR byl výskyt v minulosti doložen v Pavlovských vrších u Klentnice (28. 8. 1952
1 ex. lgt. E. Hachler).
Na Znojemsku byl výskyt zaznamenán pouze jedenkrát.
Pozorování a doklady výskytu: Hnanice 28. 7. 2002 1 ex. lgt., coll. Šv (Šumpich 2011, uvádí nesprávný sbírkový zdroj).
Druh není trvalým příslušníkem naší fauny.

38. Cupido minimus (Fuessly, 1775)
– modrásek nejmenší – A
Rozšířený, nehojný druh, žijící na suchých stepních a lučních lokalitách, úhorech, okrajích vinic, kde roste hlavní živná rostlina housenek, úročník bolhoj. V podmínkách Znojemska má dvougenerační vývoj (konec IV. až VI., pol. VII. až VIII.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Miroslav 6. 7. 1995 obs. Vt; Čížov 11. 5. 2006 obs. Vt; Jamolice 19. 6. 2006 obs. Šv; Mašovice – střelnice 5. 6. 2007 obs. Vt; 8. 6. 2011, 21. 7. 2012, 17. 6. 2013 obs. Šv; Načeratický kopec 7. 5. 2008 obs. Vt; Ječmeniště VIII. 2009 obs. Šv; Hnanice 13. 6. 2011, 15. 5. 2012, 6. a 7. 6. 2013 15 ex., 12. 5. 2015 obs. Šv; 26. 7. 2013 obs. Dí.
Na Znojemsku je rozšířený, nehojný, vyskytuje se obvykle v blízkosti živné rostliny, hojný výskyt byl pozorován v roce 2013 na stepní lokalitě pod lesem u Hnanic. Motýli se sluní na nízké vegetaci, vyhledávají květy bylin, např. úročník, štírovník aj.

39. Cupido argiades (Pallas, 1771)
– modrásek štírovníkový – A
Rozšířený, lokálně hojný druh, žijící na suchých stepních lokalitách, suchých i svěžích loukách, lesostepích, okrajích vinic, kde rostou živné rostliny housenek, různé druhy bobovitých, např. tolice vojtěška, štírovník růžkatý aj. V podmínkách Znojemska má tři generace (konec IV. až V., VI. až VII., VIII. až pol. IX.). Motýli jarní generace jsou výrazně menší a vzácnější než motýli letních generací. Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Konice 22. 5. 1987, 30. 8. 1988 obs. Jo; Popice 28. 6. 1988 obs. Jo; 19. 8. 2001 obs. Vt; Znojmo – Leska 20. 8. 1988, 30. 8. 1999 obs. Šv; Vevčice 5. 7. 1989 obs. Jo; Šobes 7. 5. 1990 obs. Šv; 19. 8. 2001 obs. Vt; Hradiště 5. 7. 1990, 23. 7. 2007, 4. 8. 2010 obs. Šv; 25. 8. 2001, 22. 6. 2002, 24. 8. 2006 obs. Dí; Vranov n. D. 16. 7.1990 obs. Dí; 16. 7. 1990, 13. 8. 2007 obs. Šv; Tvořihráz 17. 7. 1990 obs. Dí; Čermákovice 27. 7. 2003 obs. Št; Horní Břečkov 12. 5. 2001 obs. Dí; Hnanice 13. 5. 2001, 15. 7. 2001, 23. 6. 2002 obs. Dí; 21. 6. 2002, 28. 7. 2002, 1. 8. 2002, 26. 4. 2003,3. 7. 2007, 10. 6. 2011, 21. 6. 2011, 14. 7. 2013, 17. 6. 2014 obs. Šv; 26. 6. 2012 obs. Vt; Lesná 16. 8. 2001, 2. 8. 2007 obs. Vt; Havraníky 16. 6. 2002, 24. 8. 2006, 12. 9. 2010 obs. Dí; Načeratický kopec 17. 6. 2003 obs. Vt; Mašovice – střelnice 27. 6. 2003, 1. 7. 2003 obs. Vt; 4. 8. 2010, 28. 4. 2011, 25. a 26. 4. 2012, 28. 4. 2012, 30. 4. 2012, 3. 8. 2012, 29. 4. 2014 obs. Šv; 1. 5. 2012 obs. Dí; Ječmeniště 22. 8. 2008, 27. 7. 2009, 29. 4. 2010, 7. 7. 2010, 27. 7. 2010, 9. 8. 2010, 25. 8. 2010, 10. 6. 2011, 4. 8. 2012 obs. Šv; Jamolice 5. 7. 2013 obs. Šv.
Druh byl v posledních desetiletích 20. století na Znojemsku vysloveně vzácný, po roce 1990 došlo k rychlému šíření i nárůstu početnosti, v současnosti žije na mnoha místech, někdy je lokálně hojný, např. na lokalitě Ječmeniště v letech 2008 až 2010 a v okolí Hnanic v roce 2011. Motýli se sluní na bylinné vegetaci, sají na vlhké půdě, vyhledávají květy, např. pampelišku, jahodník aj.

40. Cupido decoloratus (Staudinger, 1886)
– modrásek tolicový – A
Druh rozšířený na jižní Moravě, lokálně hojný, žijící na stepích a lesostepích, suchých i svěžích loukách, úhorech, výslunných okrajích lesa, kde rostou hlavní živné rostliny housenek, tolice dětelová a t. vojtěška. Vývoj má dvougenerační (konec IV. až zač. VI., pol. VII. až pol. IX.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Konice 25. 5. 1987, 9. 5. až 12. 6. 1988, 6. 7. 1989 obs. Jo; 25. 5. 1988, 27. 5. 1999 obs. Vt; Znojmo – Leska 31. 5. 1987, 20. 8. 1988, 18. 5. 1989, 15. a 16. 7. 1999, 29. a 30. 7. 1989, 5. 8. 1989, 15. až 20. 7. 1999, 30. 8. 1999, 3. až 5. 9. 1999, 9. a 10. 9. 1999 obs. Šv; Šobes 16. 5. 1988, 26. 5. 1988, 8. 8. 1988, 11. 5. 1990 obs. Šv; 7. 6. 1991, 16. 5. 1992, 7. 8. 1993 obs. Vt; Hradiště 17. 5. 1988 obs. Dí; 5. 8. 1989 obs. Šv; Popice 27. 5. 1988, 18. 5. 1989, 28. 5. 1989, 6. 6. 1989 obs. Šv; 25. 5. 1989 obs. Jo; 10. 9. 1990 obs. Vt; Čermákovice 15. 8. 1989 obs. Št; Čížov 21. 5. 1992, 24. 5. 1992, 7. 8. 1993 obs. Vt; 15. 7. 2014 obs. Šv; Znojmo – Kraví hora 27. 5. 1992, 20. 5. 1993 obs. Vt; Vranov n. D. 1. 8. 2001 obs. Dí; Podmolí 13. 5. 1993, 24. 5. 1994, 5. 5. 1995, 12. 8. 1997 obs. Vt; Vranov n. D. – pod Ledovými slujemi 1. 8. 1993, 16. 5. 2008 obs. Vt; Vranov n. D. – u přehrady 1. 8. 1993 obs. Vt; Mašovice 30. 7. 2002 obs. Vt; 1. 8. 2010, 4. 8. 2010, 3. 8. 2012, 31. 5. 2015, 10. 6. 2016 obs. Šv; Hnanice 3. 7. 2007, 19. 6. 2011, 16. a 17. 8. 2012, 15. 5. 2012, 21. 5. 2012, 25. 5. 2012, 3. 7. 2012, 16. 8. 2012, 12. 5. 2003, 23. 5. 2003, 19. 5. 2013, 14. 7. 2013, 21. 7. 2013, 26. 7. 2013, 3. 6. 2016 obs. Šv; 5. 8. 2012, 18. 8. 2012 obs. Dí; Ječmeniště 29. 4. 2010, 4. 8. 2012 obs. Šv.
Druh žije na Znojemsku na mnoha místech, někdy je lokálně hojný, např. na lokalitě Znojmo – Leska, v místě opuštěného vojenského muničního skladu, kde byl druh mezi lety 1989 až 1999 velmi hojný. Motýli se sluní na bylinné vegetaci, sají na vlhké půdě, vyhledávají květy bylin.

41. Cupido alcetas (Hoffmannsegg, 1803)
– modrásek čičorkový – B
Velmi vzácný druh, žijící na lesních loukách, okrajích, pasekách a v průsecích lužních lesů, v povodí Dyje na Znojemsku a Břeclavsku, kde rostou živné rostliny housenek, jestřabina lékařská, vikev, čičorka. Vývoj má dvougenerační (V. až poč. VI., VII. až poč. VIII.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu: Hrabětice 24. 5. 2008 510 ex. lgt., coll. Vt (Šumpich et Vítek 2014); 24. 5. 2012 1 ex. obs. Šv.
Na Znojemsku byla dosud zjištěna jen jarní generace na jedné lokalitě, kde je velmi vzácný. Motýli posedávají na keřích a bylinné vegetaci, poletují rychle a klikatě nízko nad zemí, sají na vlhké zemi, vyhledávají květy bylin.
42. Celastrina argiolus (Linnaeus, 1758)
– modrásek krušinový – A
Všeobecně rozšířený a hojný druh, žijící v listnatých lesích, na křovinatých biotopech, v zahradách a parcích, kde rostou živné rostliny housenek, jsou jich desítky druhů, hlavní jsou krušina olšová a svída krvavá. Vývoj má dvougenerační (konec III. až poč. VI., konec VI. až pol. IX.), motýli létající v IX. mohou patřit k částečné třetí generaci. Přezimuje kukla.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Šobes 2. 4. 1990, 13. 4. 2016 obs. Šv; Čermákovice 15. 4. 2005 obs. Št; Hradiště 14. 4. 2007 obs. Dí; Znojmo 22. 4. 2007, 7. 4. 2014, 29. 8. 2014 obs. Šv; Ječmeniště 20. 6. 2008, 14. 4. 2009, 7. 7. 2009, 7. 7. 2010, 16. 7. 2010, 27. 7. 2010, 9. 8. 2010, 9. 8. 2012, 18. 8. 2012, 17. 6. 2014, 2. 8. 2014 obs. Šv; Hnanice 29. 4. 2012 obs. Š; Mašovice – střelnice 26. 6. 2014
obs. Šv.
Na Znojemsku žije na mnoha lokalitách, motýli létají v krajině, často se zdržují kolem živných rostlin, sluní se na listech, sají na vlhké zemi, vyhledávají květy různých nektaronosných rostlin, např. chebdí, vratič aj., přitahují je páchnoucí látky.

43. Scolitantides vicrama (Moore, 1865)
– modrásek východní – V
Velmi vzácný druh, na Moravě vymizel před koncem 20. století, žil na skalních stepích, křovinatých stepích, suchopárech s nesouvislým vegetačním krytem, kde rostly živné rostliny housenek, mateřídoušky. Vývoj má dvougenerační (V. až pol. VI., VII. až VIII.). Přezimuje kukla.
Pozorování a doklady výskytu: Konice 12. 6. 1987 1 ex., 15. 5. 1988 1 ex. obs. Jo (Šumpich 2011); Popice 13. až 25. 5. 1989 10 ex. obs. Jo; 26. 5. 1988 1 ex. obs. Vt (Šumpich 2011); 24. 5. 1989 1 ex., 28. 5. 1989 1 ex. obs. Šv; Havraníky 1. 9. 1989 1 ex. obs. Dí; Rudlice 19. 5. 1986 1 ex. leg., coll. Jo (Šumpich 1998).
Na Znojemsku byl nejčastěji pozorován na vřesovištích u Konic, Popic a Havraníků, poslední údaje jsou z roku 1989. Vyskytoval se také u Vevčic, kde byl v roce 1975 lokálně hojný a poslední výskyt zde byl zaznamenán v roce 1983 a také u Rudlic, kde byl naposledy zjištěn v roce 1986. Motýli létají nízko nad vegetačním krytem, vyhledávají květy bylin, často mateřídoušku.

44. Scolitantides orion (Pallas, 1771)
– modrásek rozchodníkový – A
Lokální, nehojný druh, žijící na teplých a suchých biotopech, skalnatých stepích a svazích, kde rostou živné rostliny housenek, rozchodník bílý a r. velký. Vývoj má dvougenerační (IV. až V., konec VI. až VIII). V podmínkách Znojemska jsou motýli letní generace větší, samičky výrazně tmavé a jedinci líhnoucí se až do konce VIII. mohou patřit k částečné třetí generaci. Přezimuje kukla.
Pozorování a doklady výskytu: Hradiště 17. 7. 1989, 23. 7. 1989, 13. 7. 1990, 21. 7. 1990, 29. 6. 1999, 23. 4. 2000 hojný, 12. 5. 2001 hojný, 10. 8. 2003, 1. 5. 2010 hojný obs. Dítě; 2. a 3. 5. 1990, 2. až 5. 7. 1990, 10. 5. 1999,25. 4. 2006, 2. 5. 2006 hojný, 19. 4. 2007, 18. 7. 2007, 30. 4. 2008, 18. 8. 2009, 16. 7. 2010, 20. 4. 2010, 23. 7. 2010, 28. 4. 2011, 2. 5. 2011, 21. 6. 2011, 2. 5. 2012, 2. 7. 2012, 5. 7. 2012, 10. 7. 2012, 15. 8. 2012, 24. 8. 2012, 28. 8. 2012, 29. 5. 2013, 14. 7. 2013, 18. 4. 2014, 8. 7. 2014, 19. 7. 2014, 10. a 11. 8. 2014, 15. 8. 2014, 17. a 18. 8. 2014, 21. 8. 2014, 29. 6. 2015, 2. 7. 2015, 6. 7. 2015, 9. 8. 2015, 12. a 13. 8. 2015, 21. 8. 2015, 29. 4. 2016 obs. Šv; 27. 5. 1992, 14. 5. 1993 hojný, 12. 5. 1994 hojný, 5. 5. 2000 hojný, 14. 7. 2002, 17. 4. 2009, 8. 5. 2013 obs. Vt; Mašovice – Široká louka 4. 5. 2001, 1. 5. 2012 obs. Dí; Lukov – Sloní hřbet 10. 5. 2002 obs. Vt; 22. 5. 2016 obs. Dí; Znojmo 1. 7. 2008, 21. 4. 2010, 25. 4. 2013 vždy více ex. obs. Sa; Čížov – Hardeggská stráň 24. 4. 2009 2 ex. obs. Sa; Hnanice – vinohrady 21. 6. 2011, 30. 4. 2012 obs. Šv; Vevčice 4. 5. 2014 2 ex. obs. Sa; Lukov – Nový Hrádek 17. 4. 2014 obs. Dí.
Na Znojemsku žije početná populace na terasách pod Hradištěm, hojný výskyt byl pozorován např. v letech 1993, 1994, 2000, 2001, 2006, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015. Na jiných lokalitách se vyskytuje jen jednotlivě. Motýli se zdržují v bylinné vegetaci, sluní se na rostlinách a kamenech, vyhledávají květy bylin, např. ptačinec, pryšec,
hadinec aj.

45. Glaucopsyche alexis (Poda, 1761)
– modrásek kozincový – A
Lokální, nehojný druh, žijící na stepních a lesostepních lokalitách, výslunných stráních, okrajích vinohradů, kde rostou živné rostliny housenek ze skupiny bobovitých, např. kozince, vikve, čičorka aj. Vývoj má jednogenerační (pol. V. až zač. VII.). Přezimuje housenka i kukla.
Pozorování a doklady výskytu: Dobšice 18. 6. 1988, 13. 6. 1992 obs. Vt; Znojmo 15. 6. 1989 obs. Šv; Dobré Pole 17. 5. 1993, 9. 6. 1993 obs. Šv; Popice 2. 6. 1993 obs. Šv; 14. 5. 2008 obs. Jo; Znojmo – Kraví hora 13. 6. 1993 obs. Vt; Jamolice 14. 6. 2004, 18. 6. 2013, 5. 7. 2013,13. 6. 2014, 13. 6. 2015, 28. 6. 2015 obs. Šv; Miroslav 14. 6. 1997, 21. 6. 1997 obs. Vt; Bítov 25. 5. 2008 obs. Jo; Konice 6. 6. 1989 obs. Jo; Ječmeniště 12. 6. 2008, 15. 6. 2010, 7. 7. 2010, 10. 6. 2011 obs. Šv; 28. 5. 2016 obs. Vt; Hradiště 11. 6. 2011, 21. 6. 2011, 22. 5. 2012 obs. Šv; Hnanice 13. 6. 2011, 19. 6. 2011, 21. 6. 2011, 21. 5. 2012, 27. 5. 2012, 29. a 30. 5. 2012,17. 6. 2013, 19. 6. 2013, 17. 6. 2014, 3. 6. 2015 obs. Šv; 9. 6. 2013 obs. Dí (Šumpich et al. 2014); Mašovice – střelnice 6. 7. 2013 2 ex. ((Šumpich et al. 2014)); 16. 6. 2014, 22. 6. 2014, 31. 5. 2015, 25. 6. 2015, 10. 6. 2016, 22. 6. 2016 obs. Šv; 18. 6. 2015
obs. Vt.
Na Znojemsku je lokální a nehojný, početnější výskyt byl zaznamenán koncem 70. let 20. století mezi Znojmem a Tasovicemi ve stráních nad Dyjí, později do konce století početnost poklesla a zvýšený výskyt byl pozorován po roce 2010. Motýli jsou dobří letci, poletují na lokalitě výskytu i v krajině, sluní se na vegetaci a vyhledávají květy nektaronosných rostlin, např. šalvěj, ohnici, mateřídoušku aj.

46. Phengaris arion (Linnaeus, 1758)
– modrásek černoskvrnný – V
Velmi vzácný, kriticky ohrožený druh, žijící na stepích a lesostepích, pastvinách, výslunných mezích a okrajích lesa, kde se vyskytují živné rostliny housenek, mateřídoušky a dobromysl. Vývoj má jednogenerační (konec VI. až zač. VIII.), někdy se jednotliví motýli líhnou již na počátku V. Přezimuje housenka.
Na Moravě žije už jen na Vsetínsku a vzácně se vyskytuje na Svitavsku. Na Znojemsku je poslední pozorování z roku 1976 od Zblovic (Švestka et Vítek 1988). Motýli létají pomalu nízko nad vegetačním krytem a vyhledávají květy bylin, např. mateřídoušku, dobromysl, bukvici aj.

47. Phengaris teleius (Bergsträsser, 1779)
– modrásek očkovaný – V
Lokální druh, žijící spíše v podhorských oblastech, ale i v nižších polohách, na mokrých loukách, s bohatým porostem živné rostliny housenek, krvavce totenu. Vývoj má jednogenerační (VII. až VIII.). Přezimuje housenka.
Na Znojemsku žil až do 80. let 20. století (Švestka et Vítek 1988) na loukách mezi Mramoticemi a Citonicemi, do doby než byly rozorány. V současnosti se krvavec toten vyskytuje i ve větším množství na některých loukách v údolí Dyje, např. pod Ledovými slujemi a také v údolí Želetavky. Předpokladem případného návratu tohoto motýla je obhospodařování luk jednou sečí mimo období letu motýla a květu živné rostliny, případně s uplatněním mozaikové seče, aby aspoň část kvetoucích živných rostlin byla ušetřena. Motýli létají v místech, kde roste krvavec toten, sají přednostně na jeho květech, méně na jiných bylinách, sluní se na vegetaci.

48. Phengaris nausithous (Bergsträsser, 1779)
– modrásek bahenní – V
Lokální, rozšířený druh, žijící na mokrých a podmáčených loukách i druhotně vzniklých mokřinách s bohatým porostem živné rostliny housenek, krvavce totenu. Na jižní Moravě je vzácný v důsledku zániku vhodných lokalit. Vývoj má jednogenerační (VII. až VIII.). Přezimuje housenka.
Na Znojemsku byl naposledy zjištěn v roce 1976 (Švestka et Vítek 1988) na loukách mezi Mramoticemi a Citonicemi a u Kravska 7. 8. 1976 1 ex. leg., coll. Jo (Šumpich 1998). Případný návrat na louky s jeho živnou rostlinou v údolí Dyje a Želetavky je podmíněn úpravou obhospodařování s jednou sečí mimo období letu motýla a květu živné rostliny, případně s mozaikovou sečí, podobně jako v případě modráska očkovaného. Motýli létají v místech, kde roste krvavec toten, sají přednostně na jeho květech i na jiných bylinách, sluní se na vegetaci.

49. Phengaris alcon (Denis et Schiffermüller, 1775)
– modrásek hořcový – B
Lokální, vzácný druh, žijící na křovinatých stepích a lesostepích, výslunných svazích, suchých loukách, kde roste živná rostlina housenek, hořec křížatý. Vývoj má jednogenerační (pol. VI. až VIII.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu: Tvořihráz 7. 7. 1987 2 ex., 3. 7. 1997 1 ex. obs. Šv; Jamolice 14. 6. 2000 hojný, 20. 6. 2000, 23. 7. 2000, 22. 6. 2001, 20. 6. 2002, 19. 6. 2006, 3. 7. 2006, 5. 7. 2013, 13. 6. 2014, 28. 6. 2015 obs. Šv; 16. 6. 2003 20 ex. obs. Vt (Šumpich et Vítek 2014); 28. 6. 2012 5 ex. (Šumpich et Vítek 2014); Štítary 13. 6. 2011 5–10 ex., 16. 6. 2014 3 ex. obs. Vt (Šumpich et Vítek 2014); 10. 6. 2014, 16. 6. 2014 obs. Šv; Čížov – Široké pole VI. 2014 vajíčka na hořci obs. Sa; 22. 6. 2015 2 ex., 24. 6. 2015 6 ex., 22. 6. 2016 6 ex. obs. Šv; 18. 6. 2016 3 ex. obs. Dí.
Na Znojemsku velmi lokální a vzácný druh, pouze u Jamolic byl pozorován v některých letech (např. 2000) hojný výskyt, který se v posledních letech výrazně snižuje. Populace v údolí potoka Únanovky mezi Tvořihrází a Únanovem postupně vymizela do roku 1997. V současnosti žije ve dvou minipopulacích u Štítar a Čížova. Motýli létají pomalu, obvykle v blízkosti živných rostlin, sluní se na vegetaci a vyhledávají květy rostlin, např. štírovník, jetel aj.

50. Plebejus argus (Linnaeus, 1758)
– modrásek černolemý – A
Všeobecně rozšířený a hojný druh, žijící na stepích a lesostepích, písčitých a kamenitých suchopárech, vřesovištích, kde rostou živné rostliny housenek, štírovník, čičorka, podkovka aj. V podmínkách Znojemska má dvougenerační vývoj (V. až VI., pol. VII. až VIII.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Čermákovice 25. 8. 1987 obs. Št; Jamolice 4. 8. 2004, 8. 6. 2006, 13. 6. 2005, 19. 6. 2006, 22. 5. 2007, 29. 7. 2009 obs. Šv; Miroslavské kopce 8. 6. 2004 obs. Vt; Mašovice 18. 6. 2010, 8. 6. 2011, 21. 7. 2012, 3. 8. 2012, 17. 6. 2013, 16. 6. 2014, 31. 5. 2015, 1. 6. 2016 obs. Šv; 8. 6. 2013 obs. Dí; Hnanice 26. 5. 2012 obs. Dí; 3. 6. 2014 obs. Šv; Načeratický kopec 27. 6. 2012 obs. Vt.
Na Znojemsku žije na mnoha místech a je lokálně hojný, např. na Mašovické střelnici mezi lety 2010 až 2016 nebo u Jamolic. Motýli létají nízko nad vegetačním krytem, sluní se na listech bylin i keřů a vyhledávají květy nektaronosných rostlin, např. štírovník, kopretinu, marulku aj.

51. Plebejus idas (Linnaeus, 1761)
– modrásek obecný – A
52. Plebejus argyrognomon (Bergsträsser, 1779)
– modrásek podobný – A
Uvedené dva druhy jsou makroskopicky dle vzhledu nerozlišitelné a spolehlivě se odlišují podle kopulačních orgánů. Žijí často společně na stejných lokalitách, stepích, lesostepích, okrajích vinic, suchých loukách, lesních okrajích, kde rostou živné rostliny housenek, např. štírovník, kručinka, komonice, úročník, čičorka aj. V podmínkách Znojemska mají dvougenerační vývoj (konec IV. až VI., VII. až VIII.), motýli objevující se někdy v druhé polovině IX. až začátkem X. mohou patřit k částečné třetí generaci. Přezimuje housenka ve vajíčku.
Pozorování a doklady výskytu – příklady – komplex druhů Plebejus idas/argyrognomon: Vevčice 6. až 22. 6. 1987 obs. Jo; 1. 6. 1989, 23. 5. 1990, 11. až 13. 8. 1997, 1. 6. 1999,
2. 8. 1999, 29. 7. 2002, 7. 6. 2010 obs. Šv; Tulešice 18. 8. 1987 obs. Št; Čermákovice 25. 8. 1987, 27. 7. 2003 obs. Št; Šobes 3. 6. 1988, 26. 9. 1988, 6. 8. 1989, 31. 5. 1990, 2. 6. 1993, 8. 6. 1993, 11. 6. 2009 obs. Šv; Popice 4. 6. 1988, 13. 6. 1988, 27. 6. 1989 obs. Šv; Lubnice 14. 6. 1989, 23. 6. 1989, 25. 8. 1989, 18. 6. 1990 obs. Šv; Jamolice 14. 6. 2000, 11. 6. 2002 obs. Šv; Hnanice 12. 6. 2002, 28. 7. 2002, 1. 8. 2002, 18. 8. 2005, 10. 8. 2006, 22. 4. 2009, 3. 7. 2012, 26. 7. 2013, 28. 7. 2014 obs. Šv; Havraníky 28. 9. 2006 1 ex., 10. 10. 2006 2 ex. obs. Dí; Hradiště 20. 7. 2007, 15. 7. 2011, 7. 8. 2011 obs. Šv; Ječmeniště 7. 7. 2009, 27. 7. 2009, 19. 8. 2009, 21. 8. 2009, 28. 8. 2009, 31. 8. 2009, 24. 5. 2010, 27. 7. 2010, 18. 5. 2012, 4. 8. 2012, 28. 8. 2016 obs. Šv; Mašovice 18. 6. 2010, 25. 5. 2011, 14. 6. 2011, 3. 8. 2012, 4. 6. 2016 obs. Šv; 8. 6. 2013 obs. Dí.
Výskyt P. argyrognomon byl prokázán na lokalitách Podmolí 5. 5. 1995 a Popice 19. 5. 2002 (P. Vítek lgt., coll.; J.Šumpich det., gen prep.).
Výskyt P. idas je na Znojemsku v současnosti nejistý.
Na Znojemsku je P. argyrognomon na mnoha místech lokálně hojný, např. mezi Konicemi až Hnanicemi, také na Jevišovicku a v lokalitě Ječmeniště. Motýli létají nízko nad bylinnou vegetací, sluní se na rostlinách, často se shromažďují a sají na vlhké půdě, vyhledávají květy nektaronosných bylin, např. štírovník, mateřídoušku aj.

53. Aricia eumedon (Esper, 1780)
– modrásek bělopásný – A
Lokální, nehojný druh, žijící na svěžích až vlhkých loukách, na okrajích vodních nádrží, ve vlhkých příkopech, kde rostou živné rostliny housenek, kakosty. Vývoj má jednogenerační (pol. VI. až zač. VIII.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu: Horní Břečkov 27. 6. 1989, 5. 7. 1989, 12. 7. 2014, 14. 7. 2014 obs. Šv; Únanov 7. 7. 1989 obs. Vt; Mramotice 13. 7. 1989 4 ex. obs. Jo; 16. 7. 1990 7 ex., 22. 7. 1990 2 ex. obs. Dí; Vranov n. D. – pod Ledovými slujemi 16. 7. 1990 4 ex., 4. 7. 2006 1 ex., 9. 8. 2006 1 ex., 22. 6. 2007 hojný, 1. 7. 2007 hojný, 15. 7. 2007 1 ex., 8. 7. 2012, 10. 7. 2013 obs. Šv; Podmolí 21. 7. 1992 3 ex., 22. 7. 1999 3 ex., 27. 6. 2003 obs. Vt; 22. 7. 2012 1 ex, 8. 7. 2013 4 ex. obs. Dí.
Na Znojemsku je velmi lokální v důsledku nedostatku vhodných lučních biotopů, obvykle nehojný, početný výskyt byl pozorován v roce 2007 na louce pod Ledovými slujemi. Motýli poletují v blízkosti živných rostlin, sluní se na bylinách, vyhledávají často květy kakostu.

54. Aricia agestis (Denis et Schiffermüller, 1775)
– modrásek tmavohnědý – A
Lokální, nehojný druh, žijící na stepích, suchých loukách, okrajích vinic, kde rostou živné rostliny housenek, kakosty, pumpava, devaterník. V podmínkách Znojemska má vývoj třígenerační (konec IV. až zač. VI., VII. až VIII., IX. až X.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Podmolí 8. 6. 1993 1 ex., 22. 5. 1999 obs.Vt; Popice 1. 8. 1998 obs. Vt; Konice 27. 5. 1999 obs. Vt; Šobes 25. a 26. 5. 1999, 9. 7. 2010 obs. Šv; 12. 5. 2014 obs. Vt; Znojmo – Leska 9. 9. 1999 obs. Šv; Hnanice 28. 5. 2002, 3. 6. 2010, 22. 7. 2011, 21. 5. 2012, 25. 5. 2012, 19. 5. 2013, 6. a 7. 6. 2013, 21. 7. 2013, 27. 4. 2014, 3. 6. 2014, 6. 7. 2014 hojný, 28. 7. 2014, 3. 6. 2015, 4. 7. 2015, 22. 5. 2016 obs. Šv; 24. 7. 2005 obs. Dí; Havraníky 30. 7. 2006, 28. 9. 2006, 13. 9. 2011, 4. 10. 2011 obs. Dí; 5. 5. 2016 obs. Šv; Hradiště 24. 8. 2006 obs. Dí; Ječmeniště 2. 9. 2008, 7. 9. 2012, 17. 10. 2012 obs. Šv; Šatov – Peklo 18. 5. 2012 obs. Šv; Lukov – Gálišská louka 19. 5. 2012 obs. Dí; Vranov n. D. – pod Ledovými slujemi 20. a 21. 7. 2012 obs. Šv.
Na Znojemsku byl v druhé polovině 20. století velmi vzácný, téměř vymizel a teprve od 90. let se začal objevovat a postupně se počet lokalit i početnost druhu postupně zvyšuje až do současnosti. Hojný výskyt byl zaznamenán např. mezi vinohrady u Hnanic v roce 2014. Motýli létají nízko nad bylinnou vegetací, sluní se na rostlinách, vyhledávají květy nektaronosných bylin, např. pampelišku, jahodník, vratič, šalvěj aj.

55. Polyommatus semiargus (Rottemburg, 1775)
– modrásek lesní – B
Rozšířený druh ve vyšších polohách, lokální a vzácný v nižších polohách, žije na svěžích, vlhkých až podmáčených loukách, ale i na suchých biotopech, kde rostou živné rostliny housenek, jetel, vičenec, vlnice. Vývoj má jednogenerační (konec V. až pol. VII.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu: Lubnice 22. 6. 1989 hojný, 27. 6. 1989 3 ex., 18. 6. 1990 4 ex., obs. Šv; Vranov n. D. – pod Ledovými slujemi 27. 6. 1990 2 ex., 28. 6. 1990 1 ex. obs. Šv; Mašovice – střelnice 15. 6. 2009, 24. 6. 2010 1 ex., 25. 5. 2011, 8. 6. 2011, 3. 7. 2013 2 ex., 16. 6. 2014, 22. 6. 2014, 15. 7. 2014, 2. 6. 2015, 1. 6. 2016, 8. 6. 2016 2 ex., 10. 6. 2016 obs. Šv; 6. 6. 2011 1 ex., 24. 6. 2012 1 ex. obs. Vt; 8. 6. 2013 2 ex. obs. Dí; Čížov – Široké pole 22. 6. 2015 1 ex. obs. Šv.
Na Znojemsku je vysloveně vzácný, objevuje se jen na několika lokalitách, pravidelně u Mašovic, hojnější výskyt byl zaznamenán v roce 1989 u Lubnice. Motýli se zdržují na květnatých místech, rádi sají na mokré půdě, vyhledávají květy bylin, např. jetel, štírovník aj.

56. Polyommatus dorylas (Denis et Schiffermüller, 1775)
– modrásek komonicový – V
Velmi vzácný druh, dříve rozšířený, v současnosti kriticky ohrožený, žije na skalnatých stepích a lesostepích, kamenitých stráních a pastvinách, kde roste živná rostlina housenek, úročník bolhoj. Na jižní Moravě má dvougenerační vývoj (konec V. až VI., konec VII. až VIII.). Přezimuje housenka.
Na Znojemsku byl naposledy zjištěn v roce 1975 u Vevčic (Švestka et Vítek 1988). Motýli přeletují nad lokalitou, rádi sají na vlhké zemi, vyhledávají květy nektaronosných bylin, např. štírovník, úročník aj.

57. Polyommatus amandus (Schneider, 1792)
– modrásek ušlechtilý – B
Rozšířený druh ve vyšších polohách, lokální na jižní Moravě, žije na svěžích až zamokřených loukách, ale také na sušších až stepních biotopech, kde roste živná rostlina housenek, vikev ptačí. Vývoj má jednogenerační (konec V. až VII.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu: Lubnice 14. 6. 1989 hojný, 22. 6. 1989 hojný, 27. 6. 1989 hojný, 18. 6. 1990 hojný, 10. 6. 2002, 19. 6. 2002 obs. Šv; Čížov 6. 7. 1989 1 ex. obs. Šv; Vranov n. D. – pod Ledovými slujemi 27. a 28. 6. 1990 2 ex., 15. 7. 2007 1 ex. obs. Šv; Vevčice 13. 7. 1990 1 ex. obs. Dí; Šobes 22. 7. 1990 1 ex. obs. Dí; 24. 5. 1993 2 ex., 16. 6. 1993 1 ex. 6. 6. 2007 1 ex., 11. 6. 2009 obs. Šv; Podmolí 26. 6. 1992, 21. 6. 1998 1 ex. obs. Vt; Vranov n. D. – Braitava 9. 7. 1992 obs. Vt; Hnanice 4. 7. 2006 1 ex., 13. 6. 2011 1 ex., 19. 6. 2011, 30. 5. 2012, 17. 6. 2013 3 ex., 19. 6. 2013, 11. 6. 2014, 17. 6. 2014 1 ex. obs. Šv; Mašovice – střelnice 22. 6. 2014 1 ex. obs. Šv.
Na Znojemsku se objevuje vzácně a jednotlivě, výjimkou byl velmi hojný výskyt u Lubnice v roce 1989. Motýli se sluní na vegetaci, vyhledávají květy rostlin, např. jetel, hrachor, kozinec aj., rádi sají na vlhké půdě, kde se shromažďují.

58. Polyommatus daphnis (Denis et Schiffermüller, 1775)
– modrásek hnědoskvrnný – B
Lokální, nehojný druh, žijící na suchých stepních a lesostepních lokalitách, výslunných stráních, okrajích lesa, kde roste živná rostlina housenek, čičorka pestrá. Vývoj má jednogenerační (VII. až pol. VIII.). Přezimuje vajíčko nebo housenka.
Pozorování a doklady výskytu: Vevčice 22. 7. 1986 8 ex., 8. 7. 1989 6 ex. obs. Jo; 21. 7. 1989, 19. 7. 1990 obs. Vt;13. 7. 1990 10 ex. obs. Dí; 2. 8. 1999, 29. 7. 2002 obs. Šv; Lubnice 20. 7. 1989 1 ex. obs. Šv; Hnanice 12. 7. 1990 1 ex., 26. 7. 2013 5 ex. obs.Dí; 28. 7. 2002, 22. 7. 2011, 3. 7. 2012, 14. 7. 2013, 21. 7. 2013, 28. 7. 2014 obs. Šv; 18. 7. 2006, 7. 8. 2009 obs. Vt; Havraníky 6. 7. 2000 2 ex. obs. Dí; 23. 7. 2012 1 ex. (Šumpich et al. 2014); Ječmeniště 7. 7. 2009 8 ex., 7. 7. 2010, 27. 7. 2010, 9. 8. 2010 obs. Šv.
Na Znojemsku se vyskytuje lokálně, nehojně, vyšší početnost byla zjištěna u Vevčic kolem roku 1990 a na lokalitě Ječmeniště v roce 2010. Motýli poletují na květnatých místech, sluní se na vegetaci a vyhledávají květy mnoha nektaronosných bylin, např. hrachor, chrpu, chebdí aj.

59. Polyommatus coridon (Poda, 1761)
– modrásek vikvicový – A
Rozšířený a hojný druh, žijící na stepích a lesostepích, skalnatých lokalitách, okrajích vinic, neobdělávaných plochách, kde rostou živné rostliny housenek, čičorka pestrá a podkovka chocholatá. Vývoj má jednogenerační (konec VII. až zač. IX.). Přezimuje housenka ve vaječném obalu.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Lubnice 20. 7. 1989 obs. Šv; Hradiště 5. 8. 1989, 8. 8. 2007, 9. 8. 2015 obs. Šv; Vevčice 12. a 13. 8. 1997, 2. 8. 1999 obs. Šv; Jamolice 23. 7. 2000 obs. Šv; Hnanice 28. 7. 2002, 13. 8. 2012 obs. Šv; 26. 7. 2013 obs. Dí; Šobes 18. 8. 2005 obs. Šv; Ječmeniště 4. 8. 2008, 22. 8. 2008, 2. 9. 2008, 27. 7. 2009, 7. 7. 2010, 18. 7. 2010, 27. 7. 2010, 9. 8. 2010, 25. 8. 2010, 7. 8. 2015 obs. Šv; Havraníky 4. 9. 2011, 19. 8. 2012 obs. Dí; Čížov 4. 8. 2015 obs. Šv; Mašovice 8. 8. 2015 obs. Šv.
Na Znojemsku je rozšířený a na některých místech hojný, např. u Hnanic, Havraníků, Hradiště, Ječmeniště aj. Motýli vyhledávají květnatá místa, sluní se na bylinách i kamenech, vyhledávají květy nektaronosných rostlim, např. chrpu, dobromysl, máčku, pupavu a sají na vlhké půdě, někdy ve velkém počtu.
Modrásek vikvicový se v přírodě někdy kříží s modráskem jetelovým. Kříženci označovaní jako hybr. polonus Zeller, 1845 se vyskytují i na Znojemsku – Ječmeniště 7. 7. 2009
1 ex. foto Šv; Mašovice 28. 6. 2015 1 ex. lgt., coll. Dí.

60. Polyommatus bellargus (Rottemburg, 1775)
– modrásek jetelový – A
V minulosti rozšířený a hojný druh, postupně se jeho stavy snižují, žije na stepích a lesostepích, skalnatých a neobdělávaných lokalitách, okrajích vinohradů, kde rostou živné rostliny housenek, podkovka chocholatá a čičorka pestrá. Vývoj má dvougenerační (konec V. až VI., konec VII. až pol. IX.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Vevčice 7. 6. 2010 obs. Šv; Ječmeniště 12. 5. 2008, 22. 8. 2008, 17. 5. 2009, 19. 8. 2009, 28. 8. 2009, 31. 8. 2009, 24. a 25. 5. 2010, 15. 6. 2010, 7. 7. 2010, 27. 7. 2010, 9. 8. 2010, 25. 8. 2010, 4. 8. 2012, 13. 8. 2012, 19. 8. 2012, 5. 9. 2012, 8. 9. 2012, 28. 9. 2013, 7. 8. 2015, 4. 8. 2016 obs. Šv; 22. 5. 2014, 13. 6. 2016 obs. Vt; Hradiště 22. 5. 2012, 16. 8. 2012, 24. 8. 2012, 28. 8. 2012, 11. 8. 2014, 21. 8. 2014, 6. 6. 2015, 9. 8. 2015 obs. Šv; Hnanice 25. a 27. 5. 2012, 29. až 31. 5. 2012, 13. 8. 2012, 16. až 19. 8. 2012, 29. 8. 2012, 6. až 9. 6. 2013, 17. a 19. 6. 2013, 3. 6. 2014, 15. 8. 2014, 14. 8. 2015, 2. a 3. 6. 2016 obs. Šv; 26. 5. 2012, 5. 8. 2012, 9. 6. 2013, 14. 8. 2013 obs. Dí; Šatov – Peklo 8. 5. 2012, 3. 9. 2012 obs. Šv; Mašovice – střelnice 15. 8. 2012, 4. 6. 2015, 10. 6. 2016 obs. Šv; 18. 6. 2015 obs. Vt; Havraníky 1. 6. 2013 obs. Dí (Šumpich et all. 2014); 27. 5. 2014 obs. Vt; Čížov 24. 9. 2013 (Šumpich et al. 2014); Lukov 21. 5. 2014 obs. Vt; Popice 22. 5. 2014, 31. 5. 2016 obs. Vt; 2. 6. 2016 obs. Šv; Grešlové Mýto 4. 6. 2014 obs. Vt; Šobes 4. 6. 2014, 8. 6. 2014 obs. Dí; Jamolice 13. 6. 2014 obs. Šv; Načeratický kopec 16. 8. 2014, 13. 6. 2016 obs. Vt; Hostěradice 28. 8. 2016 hojně obs. Sa.
Na Znojemsku vymizel v 70. letech 20. století a teprve po roce 2005 se začal znovu objevovat, postupně se počet míst výskytu i populační hustoty zvyšují a na některých lokalitách je hojný, např. u Hnanic, Ječmeniště. Motýli vyhledávají květnatá místa, sluní se na vegetaci i kamenech, vyhledávají květy nektaronosných rostlin, např. štírovník, úročník, chrpu, hlaváč aj., sají na vlhké půdě.

61. Polyommatus icarus (Rottemburg, 1775)
– modrásek jehlicový – A
Všeobecně rozšířený druh, žijící na nejrůznějších biotopech mimo les, v zemědělské krajině, na vojtěškových polích, poblíž lidských sídlišť, kde rostou živné rostliny housenek, tolice, jetel, štírovník, čičorka aj. V podmínkách Znojemska má tři generace (pol. V. až VI., VII. až VIII., IX. až X.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu – příklady: Načeratice 24. 10. 1989 obs. Šv; Jamolice 14. 6. 2000, 19. 6. 2006, 22. 5. 2007, 12. 6. 2013, 13. 6. 2015 obs. Šv; Hnanice 28. 5. 2002,15. 9. 2003, 21. 5. 2012, 13. 8. 2012, 16. 8. 2012, 29. 8. 2012, 6. 6. 2013, 3. 6. 2014, 18. 9. 2014 obs. Šv; 5. 8. 2012 obs. Dí; Šobes 2. 6. 2006 obs. Šv; Vranov n. D. 9. 8. 2006, 23. 7. 2012 obs. Šv; Hradiště 8. 8. 2007, 22. 5. 2012, 29. 5. 2013, 13. 5. 2015, 21. 8. 2015 obs. Šv; Ječmeniště 2. 9. 2008, 17. 5. 2009, 7. 7. 2009, 24. 5. 2010, 15. 6. 2010, 27. 7. 2010, 9. 8. 2010, 25. 8. 2010, 10. 6. 2011, 20. 8. 2011, 30. 9. 2011, 28. 9. 2013, 17. 9. 2015 obs. Šv; Vevčice 7. 6. 2010 obs. Šv; Mašovice – střelnice 8. 6. 2011, 3. 8. 2012, 15. 8. 2012, 1. 6. 2016 obs. Šv; Havraníky 11. 8. 2012, 19. 8. 2012 obs. Dí; Šatov 3. 9. 2012 obs. Šv; Štítary 16. 6. 2014 obs. Šv.
Výskyt je každoročně hojný, motýli poletují na květnatých místech, sluní se na bylinách, vyhledávají květy mnoha nektaronosných bylin, např. štírovník, zlatobýl, vratič, vojtěšku aj., rádi sají na vlhké půdě, někdy ve velkém počtu.

62. Polyommatus thersites (Cantener, 1834)
– modrásek vičencový – B
Velmi lokální a vzácný druh, žijící na teplých stepních lokalitách, sprašových stepích, výslunných kamenitých stráních, kde roste živná rostlina housenek, vičenec. Vývoj má dvougenerační (V. až VI., VII. až VIII.). Přezimuje housenka.
Pozorování a doklady výskytu: Konice 14. 6. 1988 obs. Jo; Mašovice – střelnice 16. 6. 2014 1 ex. obs. Šv.
Na Znojemsku dosud pozorován jen nepravidelný ojedinělý výskyt, nebyla zjištěna stálá populace. Motýli poletují na květnatých místech, sluní se na bylinách a vyhledávají květy mnoha nektaronosných rostlin, např. štírovník, vičenec, kakost aj.



Obsah článku v PDF / Download PDF