Sepiolit z mramoru u Studnic (Českomoravská vrchovina)
Sepiolite from marble near Studnice (Bohemian - Moravian Highlands)
Karel Malý: Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo náměstí 55, CZ-586 01, Jihlava, maly@muzeum.ji.cz
Radana Malíková: Mineralogicko-petrologické oddělení, Národní muzeum, Cirkusová 1740, CZ-193 00 Praha 9 – Horní Počernice, radana_malikova@nm.cz
Abstract: Sepiolite was found in dolomitic marbles near Studnice (Bohemian – Moravian Highlands). It forms monomineral vein aggregates with fibrous structure. The thickness of the veins of sepiolite is up to 0.5 cm, the sample size is several dm2. Sepiolite was determined by X-ray powder diffraction.
Key words: sepiolite, dolomitic marble, Studnice
Úvod
Při revizi podzemních prostor byl jako běžná výplň puklin mramoru zjištěn zde dosud neuváděný nerost, později určený jako sepiolit.
Metody
Výsledky

Obr. 1. Sepiolitová výplň pukliny v dolomitickém mramoru (Foto F. Malý).
Fig. 1. Sepiolite vein in dolomitic marble (Foto F. Malý).

Obr. 2. Vláknitá struktura sepiolitu (SEM-BSE, foto J. Štelcl).
Fig. 2. Fibrous texture of sepiolite (SEM-BSE, foto J. Štelcl).
Diskuze
Trdlička, Kvaček (1964) zjistili sepiolit v obdobných podmínkách, v jakých byl popsán v tomto textu: uvádí kožovité agregáty sepiolitu s decimetrovými plochami v dolomitu z Bohdanče u Ledče nad Sázavou. Dále byl sepiolit popsán z kalcitových žilek od Vlastějovic, kde jeho agregáty prorůstaly krystaly kalcitu (Pauliš 2002). RTG difrakcí byl potvrzen sepiolit také z mramorů u Nedvědic – uvádí ho Houzar et al. (2006) jako ojedinělý postmetamorfní minerál vytvářející povlaky o tloušťce do 1 mm na trhlinách mramorů.
Ve Studnicích byl sepiolit zjištěn jako zcela běžný nerost ve velkých agregátech (lze oprávněně předpokládat, že výplně puklin – žilky – tvořené sepiolitem dosahují rozměrů od desítek dm až do prvních metrů při mocnosti do 0,5 cm). Sepiolit vznikl před vznikem krasových prostor; v některých menších krasových dutinách se sepiolitové žilky zachovaly jako „záclony“ směřující příčně přes krasové dutiny. Je pravděpodobné, že dolomitické mramory byly zdrojem Mg pro vznik sepiolitu (Novák 1987 uvádí obsah MgO v dolomitickém mramoru ze Studnic mezi 13,31 až 18,19 hmot. %). Můžeme předpokládat, že sepiolit je v prostředí (dolomitických) mramorů obecně běžný, ale buď uniká pozornosti nebo je považován na základě makroskopického hodnocení za palygorskit, který se v podobných agregátech a paragenezi také vyskytuje.
Literatura
- Houzar S., Novák M., Doležalová H., Hrazdil V., Pfeiferová A. (2006): Přehled mineralogie, petrografie a geologie nedvědických mramorů, svratecké krystalinikum. – Acta Musei Moraviae, Sci. Geol., 91: 3–77.
- Laugier J., Bochu B. (2011) LMGP-Suite of Programs for the Interpretation of X-ray Experiments. www.ccp14.ac.uk, přístup duben 2011
- Novák M. (1987): Metamorfované karbonátové horniny při severovýchodním okraji moldanubika. – Acta Musei Moraviae, Sci. Geol., 72: 5–28.
- Novák M. (2005): Granitické pegmatity Českého masivu (Česká republika); mineralogická, geochemická a regionální klasifikace a geologický význam. – Acta Mus. Moraviae, Sci. Geol., 90: 3–74.
- Pauliš P. (2002): Sametka z Vlastějovic u Zruče nad Sázavou. – Minerál, 10, 2002/ 1: 7–8.
- Sobotka J. (1998): Podzemní těžba vápence ve Studnicích na Novoměstsku. – Minerál, 6, 1998/4: 304–305.
- Sanchez del Rio M., Garcia-Romero E., Suarez M., da Silva I., Fuentes- Montero L., Martinez-Criado G. (2011): Variability in sepiolite: diffraction studies. – American Mineralogist, 96: 1443–1454.
- Trdlička Z., Kvaček M. (1964): Mineralogický výzkum dolomitového lomu v Bohdanči u Ledče nad Sázavou. – Práce Muz. (Kutná Hora), Geol. výzkumy Kutnohorska, 4: 15–24.
Obsah článku v PDF / Download PDF