Nedožité devadesátiny Ing. Stanislava Nenadála (1925–2008)

Ing. Stanislav Nenadál – pedagog, spisovatel, publicista, ale především tělem a duší přírodovědec, entomolog, hydrobiolog, ichtyolog, nadšený rybář, ornitolog, herpetolog, vivarista, znalec fauny a flory a mohli bychom pokračovat dalšími specializacemi. Vyšší, urostlá postava, stále usměvavá mladistvá tvář, jiskra v oku, pro něho typické krátké pumpky, bavlněná košile, světlá vesta, plátěný klobouček – tak si ho mnozí vybavíme při vyslovení jeho jména.
Cílem této vzpomínky je připomenout nejen běh jeho života, ale také, a to především, jeho odbornou práci a publikační činnost, jíž veřejnosti zpřístupňoval výsledky svého mnohaletého vědeckého bádání a seznamoval čtenáře poutavou formou s krásami přírody nejen Žďárska, ale celé Českomoravské vysočiny, což se ukázalo nakonec jako poměrně náročné pátrání v odborné literatuře a celkem patnácti různých odborných časopisech, v nichž během svého plodného života publikoval výsledky své vědecké práce. I když výsledná bibliografie určitě není kompletní, a to především v části „vystopovaných“ odborných prací, které by měly být deponovány v různých odborných institucích, snad i tak budoucím badatelům soupis usnadní práci s vyhledáváním pramenů.
Stanislav Nenadál se narodil dne 8. května 1925 v Podmoklech (část města Děčín). Dětství prožil v severočeském Horním Jiřetíně v rodině železničáře. Otec i děda byli náruživí rybáři, otec ho jako roční dítko vykoupal v chladných májových vodách pstruhového potoka a zřejmě tak předurčil synkův životní příběh, neboť vody a jejich osazenstvo, pstruh zvláště, se staly jeho celoživotní vášní.
V Horním Jiřetíně Stanislav navštěvoval obecnou školu, v roce 1939 se přestěhoval se svojí sestrou Miladou a rodiči do Suchdola nad Lužnicí, kde se otec stal výpravčím na dráze, a navíc odtud i pocházel. Středoškolské vzdělání získal studiem Vyšší průmyslové školy strojní v Písku, kde maturoval v roce 1946, neboť školu přerušil v době druhé světové války, protože v období let 1943–1944 byl totálně nasazen na práce v německém Dortmundu. Po maturitě nastoupil dne 1. července 1946 své první zaměstnání jako konstruktér tehdejších Stalinových závodů v Záluží u Mostu. Za rok ho na dva roky povolala armáda do svých řad. Po skončení vojenské služby od 1. října 1949 po tři roky pracoval na různých pozicích ve východočeské Chotěboři, kam dojížděl z Golčova Jeníkova. V roce 1951 spolu se stovkami dalších odborníků i dělníků „připlul“ do Žďáru nad Sázavou, kde tehdy zahájil výrobu velký průmyslový závod – Žďárské strojírny a slévárny. Bylo mu 26 let a stal se vedoucím výchovy a ředitelem podnikového učiliště. Krátce na to byl povolán do státní správy, od 1. července 1953 do 7. října 1962 byl uvolněným funkcionářem Okresního národního výboru (ONV) Žďár nad Sázavou – poslanec a člen rady ONV, náměstek předsedy ONV z pozice předsedy okresní plánovací komise, později předseda okresní finanční komise. V letech 1962 až 1967 pracoval v různých technických funkcích v zemědělství (Československé státní statky Křižanov, Strojní traktorová stanice Nové Veselí) a současně studoval dálkově Vysokou školu zemědělskou v Brně, fakultu agronomickou. Obhajobou diplomové práce, ve které se zabýval významem pstruhů pro rybářské využití vodní nádrže Staviště u Žďáru nad Sázavou (Nenadál 1967), studia ukončil a získal titul inženýr v oboru chovatelském. Současně na téže škole studoval na katedře pedagogiky a získal v roce 1968 aprobaci pro výuku oboru Rostlinná výroba a biologie na zemědělských a lesnických školách a učilištích a k vyučování základů zemědělské výroby na středních všeobecně vzdělávacích školách. Proto již v roce 1967 mohl nastoupit do školství, kam ho srdce táhlo, a to na 3. ZDŠ ve Žďáru nad Sázavou, v roce 1973 na 2. ZDŠ a nakonec v roce 1974 byl přeložen na 4. ZDŠ, kde už setrval do 7. května 1985, kdy odešel do důchodu.
Během svého života prošel několik oblastí naší vlasti. Hřebeny Krušných hor, kde rád lyžoval, tak vyměnil za jihočeskou rovinu, rybníky, řeku Lužnici a partu kluků, kteří ho přitáhli k rybolovu, byť zpočátku nepovolenému. Jako kvartán již měl první rybářský lístek a tomuto koníčku propadl na celý život. Řeky Lužnice, Horní Vltava, Otava, posléze Doubravka a nakonec Sázava, Oslava, Svratka, z Jihočecha se stal Horák, rybář-chodec, což byl starý říční zvyk – nečekat na rybu, ale brodit se za ní. A to dělal Stanislav Nenadál celý život. Příroda – zejména ichtyologie a entomologie – se stala jeho celoživotní vášní, láskou i posláním. Po příchodu do Žďáru nad Sázavou se zapojil do práce místních rybářů, po určitou dobu i jako předseda místní organizace (již v Golčově Jeníkově byl členem Rybářského družstva). Jeho životní rybou se stal zmíněný pstruh. Věnoval se nejen jeho lovu, ale i komplexní péči o pstruhy ve žďárské pstruhové líhni Hrázky, v roce 1959 byl u počátků osazování nově vybudované vodní nádrže Staviště pstruhovými násadami. Ani tehdy netušil, že nejen pstruhům, ale i Stavišti zasvětí dalších třicet let svého života. Výsledky své práce a svých pozorování zúročil nejprve ve svojí diplomové práci (Nenadál 1967), v letech 1967–1991 postupně věnoval pstruhům pět vědeckých statí v odborných časopisech. Svá vědecká pozorování života v nádrži Staviště soustředil do závěrečné práce pojednávající o ichtyofauně nádrže a jejímu vývoji (Nenadál 1991).
Další oblíbenou skupinou živočichů, jejímuž výzkumu věnoval velkou část svého života, byli brouci – a to zejména střevlíkovití. Dokládá to i bibliografický soupis jeho prací, které se podařilo v odborné literatuře nalézt. Nejstarší z nich je o střevlících tribu Carabini na Žďársku (Nenadál 1972) a poslední ze 17 publikovaných příspěvků věnovaných střevlíkovitým broukům je z roku 2001 (Nenadál 2001). Střevlíkovitým broukům Hornosvratecké vrchoviny a přilehlého okolí věnoval i samostatnou monografii (Nenadál 1989).
Při příchodu na 3. ZDŠ ve Žďáru nad Sázavou v roce 1967 založil přírodovědný kroužek, vybudoval odbornou pracovnu biologie a zahradnictví, postupně ji vybavil terárii i osazenstvem – mezi ním byl i varan, kterého Nenadál pořídil z vlastních prostředků za 800 Kčs, což byla tehdy asi polovina jeho kantorského platu. Zřejmě již od roku 1967 byl okresním konzervátorem (inspektorem) státní ochrany přírody a své zkušenosti a znalosti vysočinské přírody předával dětem ve škole. Se svým přírodovědným oddílem se dne 16. září 1967 vydal na historicky první výpravu za poznáním, tehdy v nedalekém okolí. Protože náš okres mu byl malý, již následující rok se s dětmi vypravil na první putovní tábor do jiného kraje a kam jinam než do jihočeského Suchdola nad Lužnicí.
Nezůstalo jen u cest a výuky ve škole. V listopadu 1968 byla při tehdejším Okresním domě pionýrů a mládeže (ODPM) ve Žďáru nad Sázavou otevřena nově vybudovaná herpetologická stanice – třetí svého druhu v republice – (novinový článek: Nenadál 1968f), byla přístupná odborné i laické veřejnosti a ve své době byla velmi populární; existovala 14 let.
Stanislav Nenadál neomezoval svůj zájem o přírodu a svou vědeckou práci jen na území naší vlasti. První zahraniční cestu s dětmi podnikl již v roce 1969, a to do Chorvatska na ostrov Pašman s úkolem nalovit hmyz a hady do sbírky herpetologické stanice a prozkoumat podrobně herpetofaunu ostrova, o výpravě následně v novinách Vysočina zveřejnil sérii článků (Nenadál 1969c). V dalších letech s dětmi jel na Slovensko (Zemplínská Šírava), na Pálavu, v roce 1977 do Bulharska a Rumunska atd.
Děti byly pod jeho vedením také zapojeny do výzkumů přírody na Žďársku před vyhlášením Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy (červen 1970), výsledky jejich pozorování sloužily později jako podklady pro návrhy jednotlivých kategorií chráněných území budoucí CHKO. Stanislav Nenadál se bezprostředně po vyhlášení CHKO zapojil do práce v ustaveném poradním sboru CHKO, řídil jako předseda jeho přírodovědnou sekci a zároveň se stal na zkrácený pracovní úvazek externím spolupracovníkem CHKO (s měsíčním platem 300 Kčs). V roce 1972 se podílel například na otevření první naučné stezky Babín a byl autorem (byť anonymně) tištěného průvodce touto stezkou. Další jím připravené stezky byly např. Velké Dářko a Tisůvka – Žákova hora – Cikháj.
V roce 1975 se konalo odborné sympozium k pátému výročí vyhlášení CHKO Žďárské vrchy s mezinárodní účastí. Od maďarského přírodovědce dostal pozvání k návštěvě Maďarska, a tak se zanedlouho s kolegou – učitelem přírodopisu Antonínem Nedopilem – vypravil do Národního parku Bugac Pusta. Výsledky svých zkoumání pak obohatili terária stanice v ODPM.
V cestách do zahraničí pokračoval i nadále. V roce 1972 navštívil poprvé Sovětský svaz – Abcházii a Kavkaz. Okouzlující příroda, nezapomenutelné zážitky a touha po dobrodružství ho přivedly do Sovětského svazu ještě čtyřikrát, v květnu 1974 navštívil se skupinou československých entomologů a herpetologů předhůří Pamíru a Altaje a společně prošli několik středoasijských republik. Při dalších návštěvách navštívil například Teberdinský národní park či Elbrus. Kavkaz mu zkrátka učaroval jednou provždy.
Stanislav Nenadál byl také členem některých odborných zájmových společností – Československé společnosti entomologické a Československé zoologické společnosti. Jako člen vědeckého týmu Entomologického ústavu ČSAV byl v roce 1975 pověřen úkolem VI–I–6/3: Studium populací hmyzu v modelových biocenozách. Ve spolupráci s Jednotným zemědělským družstvem (JZD) Hamry nad Sázavou prováděl testování insekticidního přípravku proti mandelince bramborové. Výsledkem byla v roce 1976 vědecká práce věnovaná vlivu insekticidu Elocron WP–50 na populaci střevlíkovitých v brambořišti (Nenadál 1976). Při sběru materiálu pro tento výzkum získal nečekaně podklady pro zkoumání zcela jiného druhu živočichů – blatnice skvrnité (Pelobates fuscus). Výsledkem je příspěvek o její potravě (Nenadál 1980). Ještě před tímto úkolem, již v roce 1974, se ve spolupráci se stejným JZD účastnil výzkumu vlivu herbicidů na entomofaunu žita, což prezentoval s dalšími kolegy v článku o tři roky později (Škapec et al.
1977).
V období let 1976–1980 byl pověřen novým úkolem VI–1–7/8: Regulace vývoje a populační dynamika hmyzu. Dílčí úkol: Hmyzí složka agrogiocenoz a její ovlivnění agrotechnikou. V té době byl také členem Ornitologické společnosti ČSAV a od roku 1972 byl členem jejích týmů pro mezinárodní sčítání vodních ptáků pro čtverec Cc48 a v letech 1973–1977 pro mezinárodní mapování hnízdících druhů ptáků pro čtverec Cc48; při těchto pozorováních využíval vybudovanou ornitologickou pozorovatelnu na naučné stezce Babín.
Na začátku osmdesátých let tehdy nově založený Český svaz ochránců přírody vyhlásil celorepublikový projekt Akce Formica zaměřený na mapování výskytu lesních mravenců. To by ani nebyl Stanislav Nenadál, aby se do této akce nezapojil, ale na rozdíl od mnoha jiných mapovatelů zůstal u studia lesních mravenců dalších více jak 20 let. První nález byl víceméně náhodný – při inventarizačním výzkumu Radostínského rašeliniště v roce 1982 mu do zemních pastí napadali i vzácnější mravenci Formica lugubris, do té doby ze Žďárska neznámí. V rozsáhlém mapování hnízd lesních mravenců pokračoval potom v letech 1990–1992. Výsledky své práce uvedl například v nepublikované studii (Nenadál 1992) nebo ve třech publikovaných článcích (Nenadál 1995, 1998, 2001). Část své sbírky mravenců a sbírku brouků později věnoval Muzeu Vysočiny Jihlava.
Výsledky svého bádání také prezentoval na různých odborných konferencích zaměřených na výzkum a ochranu přírody a na ekologii. Připomeňme jen některé z nich. Ve dnech 18.–19. listopadu 1982 se v Brně konala celostátní konference Aktuální problémy ochrany fauny, zde přednesl referát Příspěvek k ochraně ryb a kruhoústých v podhorských potocích. V červnu 1985 se ve Žďáru nad Sázavou sešla mezinárodní konference Ekologický rozvoj venkovské krajiny – subnárodní strategie ochrany krajinného prostředí na území povodí Fryšávky. V jejím rámci uvedl referát Vliv fyziognomie vegetačního krytu maloplošných lesních a křovinných biotopů na strukturu modelových skupin živočichů v povodí řeky Fryšávky a Svratky (dílčí výzkumný úkol 692/14–1).
Výsledky dlouholetého výzkumu polních střevlíkovitých přednesl v roce 1990 na mezinárodním sympoziu IUCN konaném ve Svratce na téma Architektonická a urbanistická hlediska krajinářské tvorby. Byla to odpověď na otázku: Kam se poděl střevlík měděný? V roce 1993 se zúčastnil konference k šedesátému výročí vyhlášení Národní přírodní rezervace Žákova hora. Při této příležitosti zpracoval zprávu Stav přírodního prostředí lesních biocenóz na Žákově hoře hodnocený modelovými skupinami hmyzu.
Ještě jako učitel začal od 3. října 1983 pracovat na zkrácený úvazek za tehdejších 519 Kčs měsíčně v bývalém Okresním muzeu Žďár nad Sázavou jako samostatný ochranář přírody. Po odchodu do důchodu zde začal od 1. července 1985 pracovat na plný pracovní úvazek jako biolog, botanik a zoolog. Vykonával průzkumy a výzkumy přírody, zabýval se sběrem materiálů, jejich tříděním, dokumentací a evidencí v muzeu. Výrazným způsobem tak obohatil přírodovědnou sbírku dnešního Regionálního muzea města Žďáru nad Sázavou. Zpracoval i řadu vědeckých studií. Byl také u zrodu přírodovědné části expozice bývalého okresního muzea v budově konventu žďárského zámku známé jako Budování socialismu na Žďársku. Expozice byla otevřena 7. května 1985 a zrušena v roce 1990. Právě její část věnovaná přírodě na Žďársku byla mezi návštěvníky (zejména dětmi a mládeží) nejvíce oblíbená. Byl autorem jejího upraveného scénáře z března 1985, expozice je zde uvedena pod názvem Příroda, lidé, práce. Byl také jedním ze spoluautorů přírodovědných doprovodných textů v publikaci Žďársko ve fotografiích (Liedermann et al. 1989).
Jako přírodovědec a pedagog se také věnoval studentům a pomáhal jim při vypracovávání studentských odborných prací. Jako příklad lze uvést práci studentky IV. B žďárského gymnázia, Ilony Lacinové, která pod jeho vedením zkoumala v letech 1984–1986 fytocenózy Bohdalovska (Lacinová 1987).
Řada jeho studentů a absolventů přírodovědného kroužku se studiu přírody věnuje celoživotně a někteří získali v tomto oboru významné postavení. Za všechny mohu jmenovat například prof. RNDr. Vojtěcha Novotného, CSc., vedoucího Laboratoře tropické ekologie Entomologického ústavu AV ČR, který dnes patří k nejvýznamnějším světovým specialistům na evoluční ekologii a ekologii společenstev hmyzích herbivorů, a to zejména v ekosystémech tropických pralesů. Dále třeba Ing. Jiřího Vávru, entomologa Ostravského muzea.
Spolupráce s historiky mu otevřela i nové cesty k poznání. Prokázal, že mu není cizí nejen bádání v neznámých končinách přírody, ale i v archivních dokumentech. Důkazem jeho všestranného zaměření je i monografická práce o rybářství na Žďársku, což je v rámci regionu ojedinělá kniha mapující nejen současnost, ale především minulost rybářství a rybníkářství žďárského okresu (Nenadál 2003).
Po odchodu z muzea koncem května 1990 si založil vlastní firmu: Stanislav Nenadál Ekoagrofest, a to od 4. prosince 1991. Až do posledních dní svého života se tak věnoval dál nejen svým vlastním zájmům, ale také odborným projektům na zakázku. V roce 1994 provedl inventarizační výzkum chráněných území v okolí Kuřimské Nové Vsi (Nenadál 1994). Ve spolupráci s Pavlem Elederem (CHKO Žďárské vrchy) v roce 1995 prováděl biomonitoring střevlíkovitých brouků v NPR Žákova hora a v NPR Radostínské rašeliniště (Nenadál 1995) a další rok průzkum NPR Radostínské rašeliniště (Nenadál 1996). V roce 1997 vypracoval floristicko-faunistický průzkum lokalit na Bohdalovsku (Nenadál 1997), na jehož podkladě Kraj Vysočina dne
2. července 2001 vyhlásil Přírodní park Bohdalovsko o rozloze více jak šest tisíc hektarů. Z vlastního zájmu se také zabýval v letech 1998–1999 průzkumem kvality městských trávníků ve Žďáru nad Sázavou. Ještě v roce 2004 byl zpravodajem ochrany přírody a krajiny České republiky.
Teprve v  posledních letech svého plodného života se zaměřil na monografické práce. Ve dvou knihách – Přírodou Žďárska (Nenadál 2000) a Ohlédnutí za velkým putováním přírodou (Nenadál 2004) – populární, čtivou, vtipnou formou seznámil čtenáře nejen s během svého života, ale především se svojí dlouholetou prací s mladými přírodovědci a se svou rozsáhlou odbornou prací a s projekty, na nichž pracoval. Třetí v řadě bylo již zmíněné Rybářství na Žďársku (Nenadál 2003).
Stanislav Nenadál opustil nejen svoji milovanou přírodu, ale i ty, kteří ho měli rádi a dodnes na něho vzpomínají, před sedmi lety, dne 16. listopadu 2008.

Stanislav Nenadál ve své autobiografii (2004) uvedl, že v odborném tisku publikoval okolo 70 původních vědeckých prací a řadu populárně odborných článků ve Vysočině (regionálním týdeníku vycházejícím v okrese Žďár nad Sázavou). Ve Státním okresním archivu Žďár nad Sázavou se nachází soubor separátů jeho prací v počtu 45 článků, jejichž excerpcí byl získán soupis celkem 46 prací z let 1967–2001. Články zveřejňoval v 15 odborných časopisech, které se podařilo zjistit: Agrochémia, Akvaristika a teraristika, Československé rybářství (později Rybářství), Drosera, Ochrana přírody, Památky a příroda, Práce a studie – Příroda, Přírodní vědy ve školství, Přírodovědný sborník Západomoravského muzea v Třebíči, Sborník Okresního muzea v Mostě, Vertebratologické zprávy, Věstník československé společnosti zoologické, Vlastivědný sborník Vysočiny – oddíl věd přírodních, Zprávy Československé společnosti entomologické a Živa. Z rozboru pramenů uvedených v jeho článcích navíc vyplynulo, že řadu svých nepublikovaných studií deponoval v různých institucích. Celkem jsem zjistila citace 23 studií a zpráv z let 1975–1996 a pro úplnost jsem je zařadila do bibliografie, i když se mi všechny nepodařilo dohledat fyzicky.

• Publikační činnosti, práci a památce S. Nenadála bylo věnováno několik biogeografických příspěvků:
• Dočekal J. (2000): Jít krajinou domova, která se mění se čtverem dob roku. Stanislav Nenadál, znalec přírody Žďárska, zve čtenáře do milovaného kraje. – Rovnost, příloha Místní zpravodajství, 243: 5.
• Fuksová J. (2015): K nedožitým devadesátinám Ing. Stanislava Nenadála, přírodovědce, pedagoga, spisovatele, publicisty. – Západní Morava, 19: 185–186.
• Nekovář J. (2008): Zemřel pan učitel… – Žďárský deník, 284: 8.
• Novotný V. (2000): Kniha roku je věnována flóře a fauně Žďárska. – Rovnost, příloha Místní zpravodajství, 278: 3.
• Novotný V. (2009): Poznej a chraň. – Žďárský deník, 4: 8.
• Peňáz P. (2001): Stanislav Nenadál: Přírodou Žďárska. – Vlastivědný věstník moravský, 53, 1: 105–106.

Bibliografický soupis Nenadálových prací, který se podařilo po delším pátrání získat, zcela určitě není úplný, přesto obsahuje celkem úctyhodných 91 záznamů. Tvoří jej diplomová práce, pět monografií, 46 časopiseckých článků (ve dvou případech byl spoluautorem) a 39 odborných zpráv deponovaných v různých institucích, z nichž 23 je citováno v odborné literatuře (tři z nich byly nalezeny ve žďárském muzeu a čtyři na  žďárské Správě CHKO) a 16 dalších bylo nově objeveno (šest v muzeu a deset na Správě CHKO). I přes podrobný a náročný průzkum literatury, pramenů a odborných fondů zejména v Regionálním muzeu města Žďáru nad Sázavou a na Správě Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou,  se nepodařilo nalézt (především po roce 2001) další články a přiblížit se k autorem uváděnému počtu 70 publikovaných prací v odborném tisku. Zřejmě se v té době věnoval více odborné práci a tvorbě monografií než publikování v tisku. Je však možné při širokých aktivitách Stanislava Nenadála, že některá zpráva či článek unikly mé pozornosti. I tak doufám, že tato práce může poskytnut případným zájemcům o Nenadálovu odbornou činnost dostatek pramenů. Dalším cílem této vzpomínky bylo také především to, aby osobnost známého žďárského přírodovědce neupadla zcela v zapomnění, protože nic není tak pomíjejícího jako lidská paměť, jak jsem se přesvědčila i při tvorbě tohoto příspěvku.

• Nenadál S. (1967a): Význam pstruha obecného potočního a pstruha duhového pro rybářské využití údolní nádrže Staviště (Dipl. práce) . – Ms. [Dep. in Mendelova univerzita Brno, 99 pp.].
• Nenadál S. (1967b): Poznatky z odchovu násad pstruha obecného. – Československé rybářství, 22: 179.
• Nenadál S. (1969): Pstruh obecný opět osidluje řeku Sázavu. – Rybářství: 246–247.
• Nenadál S. (1970a): Expedice přírodovědného kroužku na jugoslávský ostrov Pašman. – Přírodní vědy ve škole, 21, 1: 44–48.
• Nenadál S. (1970b): Přírodovědný kroužek III. ZDŠ ve Žďáře nad Sázavou pomáhá při ochraně přírody. – Ochrana přírody, 9–10: 240.
• Nenadál S. (1971): O některých příčinách úbytku pstruha obecného v potocích Žďárska. – Ochrana přírody, příloha Ochranářský průzkum, 1: 1.
• Nenadál S. (1972a): Růst a potrava pstruha obecného f. potoční (Salmo trutta m. fario Linnaeus 1758) v pstruhovém úseku řeky Sázavy. Beitrag zur Kenntnis der Wachstumsschnelligkeit und der Nahrung der Bachforelle (Salmo trutta L.) im Forellengebiete des Flusses Sázava. – Vlastiv. sbor. Vysočiny, sect. natur., 7: 93–103.
• Nenadál S. (1972b): Příspěvek k rozšíření tribu Carabini na Žďársku. – Ochrana přírody, příloha Ochranářský průzkum, 27, 4: 18–20.
• Nenadál S. (1972c): Ryby v potravě plazů. – Akvárium a terárium, 15, 5: 159–160.
• Nenadál S. (1972d): Návrh na zřízení státní přírodní rezervace Babín. – Ms. [Dep. in Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně].
• Nenadál S. (1972e): Rostlinstvo a živočišstvo území navrženého k ochraně. Příloha k dotazníku A/Babínská státní přírodní rezervace. – Ms. [Dep. in Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou].
• Nenadál S. (1973): Příspěvek k aktivitě a dominanci brouků čeledi Carabidae v Babínské státní přírodní rezervaci. – Ms. [Dep. in Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou, 4 pp.].
• Nenadál S. (1974a): Písemná zpráva o výskytu, dominanci a aktivitě polních druhů brouků čeledi Carabidae některých agrobiocenóz v okrese Žďár nad Sázavou se zvláštním zřetelem k CHKO Žďárské vrchy. – Ms. [Dep. in Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou, 6 pp.].
• Nenadál S. (1974b): Pětiletá práce mládeže ve Žďáře nad Sázavou. – Ochrana přírody, 29: 50–51.
• Nenadál S. (1975a): Růst a potrava candáta obecného v nádrži Staviště. – Ms. [Dep. in Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou, 3 pp.].
• Nenadál S. (1975b): Studie navrhovaného chráněného území Malé Dářko. – Ms. [Dep. in Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou, 17 pp.].
• Nenadál S. (1976a): Studie o výskytu a sezonní dynamice střevlíkovitých Carabidae lesních kultur CHKO Žďárské vrchy. – Ms. [Dep. in Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou, 10 pp.].
• Nenadál S. (1976b): Vliv insekticidu Elocronu WP–50 na populace brouků čeledi Carabidae brambořiště na lokalitě Hamry nad Sázavou v CHKO Žďárské vrchy. Vědecká zpráva VÚ VI–1–6/3 základního výzkumu: Studium populací hmyzu v modelových biocenózách. – Ms. [Dep. in Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou, 3 pp.].
• Nenadál S. (1976c): Vliv herbicidu Laseb na populaci brouků čeledi Carabidae v kultuře žita v CHKO Žďárské vrchy. Úkol VI–1–6/3 základního výzkumu: Studium populací hmyzu v modelových biocenozách. – Ms. [Dep. in Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou,
• 7 pp.].
• Nenadál S. (1977a): Dynamika střevlíkovitých (Carabidae) ve SPR na Žákově hoře v letech 1972 a 1977. – Ms. [Dep. in Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou, 8 pp.].
• Nenadál S. (1977b): Sezonní výskyt střevlíkovitých (Carabidae) lesních kultur CHKO Žďárské vrchy. – Ms. [Dep. in Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou].
• Nenadál S. (1977c): Sezonní výskyt střevlíkovitých (Col. Carabidae) v SPR Žákova hora v CHKO Žďárské vrchy. Vědecká zpráva. – Ms. [Dep. in Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou].
• Nenadál S. (1978): Sezónní výskyt střevlíkovitých brouků (Carabidae) v navrhovaném chráněném území Ranská bahna. Die Saisonvorkommen der Laufkäfer (Carabidae) in dem vorgeschlagenen Naturschutzgebiete Ranská bahna. – Práce a studie, Příroda, 10: 113–117.
• Nenadál S. (1979): Sezonní výskyt střevlíkovitých v lesních kulturách v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (Coleoptera Carabidae). – Zprávy Československé společnosti entomologické ČSAV, 15: 81–88.
• Nenadál S. (1980): Příspěvek k poznání potravy blatnice skvrnité (Pelobates fuscus Laurenti, 1768). – Práce a studie, Příroda, 12: 117–122.
• Nenadál S. (1981): Inventarizační výzkum SPR Staré Ransko. – Ms. [Dep. in Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou].
• Nenadál S. (1982a): Příspěvek k ochraně fauny podhorských potoků v CHKO Žďárské vrchy. – Památky a příroda, 7, 9: 568–570.
• Nenadál S. (1982b): Sezonní výskyt střevlíkovitých v polích CHKO Žďárské vrchy (Coleoptera Carabidae). – Zprávy Československé společnosti entomologické ČSAV, 18: 109–115.
• Nenadál S. (1982c): Členovci a jejich vazba k některým biotopům kulturní krajiny v povodí řeky Fryšávky v CHKO Žďárské vrchy. Vědecká zpráva. – Ms. [Dep. in Správa CHKO Žďárské vrchy, 30 pp.].
• Nenadál S. (1982d): Členovci SPR Velké Dářko. – Ms. [Dep. in Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou, 9 pp.].
• Nenadál S. (1982e): Vazba střevlíkovitých (Col. Carabidae) k epigeonu některých skupin přírodních biocenoz SPR Květnice. – Ms. [Dep. in Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou, 5 pp.].
• Nenadál S. (1982f): Vazba střevlíkovitých (Coleoptera, Carabidae) k epigeonu některých skupin přírodních geobiocenoz jižní Moravy. – Ms. [Dep. in Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou, 10 pp.].
• Nenadál S. (1983a): Příspěvek k ochraně ryb a kruhoústých v podhorských potocích. Contribution to the Conservation of Fishes and Cyclostomes in Submontane Streams. – Vertebratologické zprávy: 64–67.
• Nenadál S. (1983b): Inventarizační průzkum některých skupin hmyzu v SPR Velké Dářko. – Ms. [Dep. in Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou, 5 pp.].
• Nenadál S. (1984a): Pokus o aklimatizaci sivena amerického Salvelinus fontinalis (Mitschill, 1815) v CHKO Žďárské vrchy. Der Versuch mit Aklimatisation des Bachsaiblinges Salvelinus fontinalis (Mitschill, 1815) im Landschaftschutzgebiet Žďárské vrchy. – Práce a studie, Příroda, 15: 125–134.
• Nenadál S. (1984b): Vazba střevlíkovitých na rozdílné geobiocenozy v ranském lesním komplexu (Coleoptera–Carabidae). Die Biotopbindung der Laufkäfer (Carabidae) in zwei pflatzensociologisch unterschiedenen Wälder in dem Waldregionkomplex Staré Ransko. – Zprávy Československé společnosti entomologické ČSAV, 20:
• 33–45.
• Nenadál S. (1984c): Ochrana fauny CHKO Žďárské vrchy. Příspěvek k ochraně fauny maloplošných křovinatých a lesních biotopů v povodí řeky Fryšávky v CHKO Žďárské vrchy. – Památky a příroda, 9, 6: 356–358.
• Nenadál S. (1984d): Ichtyofauna účelové vodní nádrže Staviště a její vývoj. – Ms. [Dep. in Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou, 10 pp.].
• Nenadál S. (1985a): Poznámka o potravě blatnice skvrnité. – Živa, 33, 5: 198.
• Nenadál S. (1985b): Ranská bahna, náš největší ekosystém prameništních potočních jasanových olšin. – Živa, 33, 3: 86–88.
• Nenadál S. (1985c): Vliv fyziognomie vegetačního krytu maloplošných lesních a křovinných biotopů na strukturu modelových skupin živočichů v povodí Fryšávky a Svratky. Realizační výstupy dílčího výzkumného úkolu 692/14–17. Referát přednesený na mezinárodní konferenci „Ekologický rozvoj venkovské krajiny – subnárodní strategie ochrany krajinného prostředí na území povodí Fryšávky“, červen 1985, Žďár nad Sázavou. – Ms. [Dep. in Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou,
• 7 pp.].
• Nenadál S. (1986a): Vliv fyziognomie vegetačního krytu maloplošných lesních a křovinných biotopů na modelové skupiny živočichů v pramenné oblasti řeky Fryšávky a Svratky. – Zprávy Československé společnosti zoologické: 19–20.
• Nenadál S. (1986b): Ruderální antropogenní vegetace na výsypce slévárenského odpadu u Stržanova v okrese Žďár n. S. – Ms. [Dep. in Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou, 8 pp.].
• Nenadál S. (1986c): Výzkumná zpráva: Růst amura bílého (Ctenopharyngodon idella Val.) v účelové vodní nádrži Stavišti ve Žďáře nad Sázavou. Výzkumný úkol č. Ich–2–2, 12. 11. 1986. – Ms. [Dep. in Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou, 7 pp.].
• Nenadál S. (1986d): Výzkumná zpráva: Růst a potrava štiky obecné Esex lucius v účelové vodní nádrži Stavišti ve Žďáře nad Sázavou. – Ms. [Dep. in Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou, 7 pp.].
• Nenadál S. (1986e): Vazba střevlíkovitých (Col. Carabidae) na některá sukcesní stadia rašelinišť a slatinišť v CHKO Žďárské vrchy. – Ms. [Dep. in Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou, 18 pp.].
• Nenadál S. (1987a): Je střevlík měděný ohroženým druhem fauny ČSSR a střední Evropy? – Živa, 35, 3: 107.
• Nenadál S. (1987b): Vazba střevlíkovitých (Col. Carabidae) na některá sukcesní stadia rašelinišť a slatinišť v CHKO Žďárské vrchy. Die Biotopenbindung der Laufkäfer (Carabidae) an irgend unterschiedenen Sukzessionsstufen der Torfgrunde und Torfmoore im Landschaftschutzgebiet Žďárské vrchy. – Vlastiv. sbor. Vysočiny, sect. natur., 8: 193–202.
• Nenadál S. (1987c): Sukcese střevlíkovitých na rekultivované skládce slévárenského odpadu u Stržanova v CHKO Žďárské vrchy. Die Sukzession der Laufkäfer auf rekultivierten Giessreiablade bei Stržanov im Landschaftschutzgebiet Žďárské vrchy. – Zprávy Československé společnosti entomologické ČSAV, 23: 25–32.
• Nenadál S. (1987d): Růst amura bílého (Ctenopharyngodon idella Val.) v účelové vodní nádrži Staviště v pramenné oblasti Žďárských vrchů. Growth of the Grass Carp (Ctenopharyngodon idella Val.) in the Staviště Water Reservoir in the Žďárské vrchy Mts. Watershed Distrikt. – Vertebratologické zprávy: 57–60.
• Nenadál S. (1987e): Některé vzácnější druhy hmyzu SPR Velké Dářko v CHKO Žďárské vrchy. – Zprávy Československé společnosti entomologické ČSAV, Praha, 23: 57–58.
• Nenadál S. (1988a): Význam štiky obecné (Esox lucius L.) v účelové rybí obsádce v nádrži na pitnou vodu Stavišti. Die Bedeutung des Hechtes (Esox lucius L.) in zweckdienlichem Fischenbesatze in der Talsperre Staviště. – Přírodovědný sborník Západomoravského muzea v Třebíči, 16: 11–16.
• Nenadál S. (1988b): Některé kvalitativní a strukturální znaky carabicenoz v agrární krajině povodí řeky Svratky a Sázavy v letech 1973 a 1987. – Ms. [Dep. in Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou a Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou, 10 pp.].
• Nenadál S. (1988c): Dynamika cenóz polních střevlíkovitých v agrární krajině Hornosvratecké vrchoviny a Sázavské pahorkatiny. Vědecká zpráva č. 27/1988/857/14–10. – Ms. [Dep. in Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou a Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou, 12 pp.].
• Nenadál S. (1989d): Rozšíření užovky hladné (Coronella austriaca austriaca LAUR.) a užovky podplamaté (Natrix tesselata tesselata LAUR.) na území Hornosvratecké vrchoviny a Hornosázavské pahorkatiny. Die Verbreitung der Natter Coronella austriaca und Natrix tesselata im Berglande Hornosvratecká und Hornosázavská. – Vlastiv. sbor. Vysočiny, sect. natur., 9: 214–216.
• Nenadál S. (1989e): Střevlíkovití brouci (Coleoptera: Carabidae) Hornosvratecké vrchoviny a přilehlého okolí. – Okresní muzeum Žďár nad Sázavou, 49 pp.
• Nenadál S. (1989f): Abundace aktivity střevlíkovitých (Carabidae) v návaznosti na primární trofické úrovně v rozdílných lesních geobiocenozách Žďárských vrchů. Abundace of Carabidae activity with regard to primary trophic levels in different forest geobiocenoses in the Žďárské vrchy Hills. – Vlastiv. sbor. Vysočiny, sect. natur., 9: 177–182.
• Nenadál S. (1989g): Introdukce ryb v pramenné oblasti Žďárských vrchů. Die Introduktion der Fische im Gebiet Žďárské vrchy. – Vlastiv. sbor. Vysočiny, sect. natur., 9: 183–187.
• Nenadál S. (1990a): Fluktuace střevlíka měděného (Carabus cancellatus) a jeho bioindikační využití v agroekosystémech Hornosvratecké vrchoviny a Hornosázavské pahorkatiny. Soubor referátů z akce „Mezinárodní sympozium IUCN. Ekologie a kultura. Ochrana a ekologický rozvoj kulturních krajin“. 9.–11. 10. 1990, Svratka. – Ms. [Dep. in Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou, 12 pp.].
• Nenadál S. (1990b): Ohrožené druhy brouků (Coleoptera) vodní, pobřežní a mokřadní vegetace v CHKO Žďárské vrchy. Die bedrohten Käferarten der Wasser-, Ufer- und Sumpfvegetation im Landschaftschutzgebiet Žďárské vrchy. – Zprávy Československé společnosti entomologické ČSAV, 26: 148–151.
• Nenadál S. (1991a): Ichtyofauna vodárenské nádrže Staviště a její vývoj. Ichtyofauna of the Staviště Water-supply reservoir and its development. – Vlastiv. sbor. Vysočiny, sect. natur., 10: 175–185.
• Nenadál S. (1991b): Stáří a potrava pstruha obecného (Salmo trutta) a pstruha duhového (Salmo gairdnerii) v Mlýnském potoce v CHKO Žďárské vrchy. Die Alter und die Nahrung der Bachforelle (Salmo trutta) und der Regenbodenforelle (Salmo gairdonerii) im Bacge Mlýnský, im Landschaftschutzgebiet Žďárské vrchy. – Vlastiv. sbor. Vysočiny, sect. natur., 10: 187–192.
• Nenadál S. (1991c): Rozšíření střevlíka měděného (Carabus cancellatus) na území Hornosvratecké vrchoviny a Hornosázavské pahorkatiny. Die Verbreitung des Laufkäfers Carabus cancellatus im Berglande Hornosvratecká und Hornosázavská. – Vlastiv. sbor. Vysočiny, sect. natur., 10: 255–257.
• Nenadál S. (1992a): Biomonitoring. Střevlíkovití NPR Žákova hora. Výsledky ze zemních pastí 1992 (Eleder). – Ms. [Dep. in Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou, 4 pp.].
• Nenadál S. (1992b): Biomonitoring. Střevlíkovití PP Výří skály. Výsledky ze zemních pastí 1992 (Eleder). – Ms. [Dep. in Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou, 3 pp.].
• Nenadál S. (1992c): Coleoptera – Carabidae, ze zemních pastí inventarizačního průzkumu provedeného v červenci 1992. – Ms. [Dep. in Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou, 2 pp.].
• Nenadál S. (1992d): Mravenci rodu Formica CHKO Žďárské vrchy, I. část sg., Formica L. Inventarizační průzkum. – Ms. [Dep. in Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou, 11 pp.].
• Nenadál S. (1992e): Mravenci rodu Formica na území Hornosvratecké vrchoviny a přilehlého okolí. – Ms. [Dep. in Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou, 11 pp.].
• Nenadál S. (1993a): Posouzení lesních geobiocenóz na lokalitách Žákova hora, Ječmínek, Spáleniska, Výří skály a Dubovce podle reliktnosti střevlíkovitých (Col. Carabidae). – Ms. [Dep. in Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou, 4 pp.].
• Nenadál S. (1993b): Střevlíkovití brouci Col. Carabidae Arnoleckých hor a okolí. Die Laufkäfer Coleoptera Carabidae des Arnolec-Gebirges und seiner anliegenden Umgebung. – Vlastiv. sbor. Vysočiny, sect. natur., 11: 251–259.
• Nenadál S. (1993c): Využití střevlíkovitých (Coleoptera, Carabidae) k bioindikaci kvality životního prostředí. Die Ausnutzung der Laufkäfer (Coleoptera, Carabidae) zu der Bioindikation des Legensmilieu. – Přírodovědný sborník Západomoravského muzea v Třebíči, 19: 105–112.
• Nenadál S. (1993d): Stav přírodního prostředí lesních biocenóz na Žákově hoře, hodnocený modelovými skupinami hmyzu. – Pp. 14–16 In: 60 let přírodní rezervace na Žákově hoře. – Sborník referátů ze setkání u příležitosti 60. výročí vyhlášení přírodní rezervace na Žákově hoře, 12.–13. 10. 1993, Zámek Žďár nad Sázavou. – Ms. [Dep. in Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou,
• 21 pp.].
• Nenadál S. (1993e): Mravenci rodu Formica CHKO Žďárské vrchy, II. část sg., Serviformica Forel, Coptoformica Müller, Raptiformica Forel. – Ms. [Dep. in Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou, 7 pp.].
• Nenadál S. (1994): Lada u Kuřimské Nové Vsi. Inventarizační výzkum chráněných území. – Ms. [Dep. in Okresní úřad Žďár nad Sázavou, 19 pp.].
• Nenadál S. (1995a): Biomonitoring. Střevlíkovití NPR Žákova hora a NPR Radostínské rašeliniště. Výsledky ze zemních pastí (Eleder). – Ms. [Dep. in Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou].
• Nenadál S. (1995b): Brouci rodu Carabus L. a Cychrus F. (Coleoptera, Carabidae) na Českomoravské vrchovině západní Moravy. Die Laufkäfer der Gattung Carabus L. und Cychrus F. (Coleoptera, Carabidae) der Böhmisch-Mährischen Höhen in west Mähren. – Přírodovědný sborník Západomoravského muzea v Třebíči, 20:
• 88–109.
• Nenadál S. (1995c): Lesní mravenci s. str. Formica (Hymenoptera) Formica Linnaeus, 1758 v CHKO Žďárské vrchy. Die Waldameisen s. str. Formica (Hymenoptera) im Naturschutzgebiet Žďárské vrchy. – Vlastiv. sbor. Vysočiny, sect. natur., 12: 99–108.
• Nenadál S. (1995d): Nález kudlanky nábožné (Mantis religiosa L.) na Českomoravské vrchovině. Der Fund der Gottesanbeterin (Mantis religiosa) auf der Böhmisch-Mährischen Höhe. – Vlastiv. sbor. Vysočiny, sect. natur., 12: 247–249.
• Nenadál S. (1996): Biomonitoring. Střevlíkovití NPR Radostínské rašeliniště. Výsledky ze zemních pastí (Eleder). – Ms. [Dep. in Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou].
• Nenadál S. (1997a): Přírodní park Bohdalovsko. Floristicko-faunistický průzkum. Souhrn. – Ms. [Dep. in Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou, 14 pp.].
• Nenadál S. (1997b): Využití indexu komunity střevlíkovitých (Coleoptera, Carabidae) pro posouzení antropogenních vlivů na kvalitu přírodního prostředí. Die Ausnutzung des Laufkäferkommunitätsindex zur Indikation der Umweltqualität. – Vlastiv. sbor. Vysočiny, sect. natur., 13: 293–312.
• Nenadál S. (1998): Galerie chráněných živočichů VI. Mravenec rašelinný (Formica picea Nylander 1846). – Drosera, 4, 6: 17–19.
• Nenadál S. (1999): Střevlíkovití (Coleoptera: Carabidae) z některých, zvláště chráněných lesních lokalit na území Českomoravské vrchoviny západní Moravy. Die Laufkäfer (Coleoptera, Carabidae) irgendeiner geschützter Waldgebiete der Böhmisch-Mährischen Höhen in west Mähren. – Přírodovědný sborník Západomoravského muzea v Třebíči, 39: 57–61.
• Nenadál S. (2000): Přírodou Žďárska. – Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou, 192 pp.
• Nenadál S. (2001a): Střevlíkovití (Coleoptera: Carabidae) železničního koridoru Břeclav – Havlíčkův Brod. Die Laufkäfer (Coleoptera: Carabidae) Eisenbahnkorridorshabitate Břeclav – Havlíčkův Brod. – Vlastiv. sbor. Vysočiny, sect. natur., 15: 199–217.
• Nenadál S. (2001b): Nález mravence Formica (Coptoformica) exsecta (Hymenoptera: Formicidae) v CHKO Žďárské vrchy. Der Fund der Ameise Formica (Coptoformica) exsecta (Hymenoptera: Formicidae) im Schutzgebiet „Žďárské vrchy“. – Vlastiv. sbor. Vysočiny, sect. natur., 15: 331–332.
• Nenadál S. (2003): Rybářství na Žďársku. – Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou a Město Žďár nad Sázavou, 197 pp.
• Nenadál S. (2004): Ohlédnutí za velkým putováním přírodou. – Ing. S. Nenadál a Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou, 163 pp.
• Nenadál S. et Šťovíček M. (1985): Sezónní výskyt střevlíkovitých (Col. Carabidae) v některých odlišných typech lesů v Krušných horách (výsledky sběrů do zemních pastí). Das Saisonvorkommen der Laufkäfer (Carabidae) in einigen soziologisch unterschiedlichen Waldtypen des Erzgebirges (Ergebnisse aus Bodenfallen). – Sborník Okresního muzea v Mostě, řada přírodovědná, 7: 21–32.
• Hruška M., Málek Z. et Nenadál S. (1995): Faunistický průzkum brouků (Coleoptera) lokality Řikonín – Dolní Loučky. – Dům kultury, Regionální muzeum Žďár nad Sázavou, 36 pp.
• Škapec L., Nenadál S., Lapáček V. et Novák K. (1977): Vliv herbicidů Laseb, Sys 67 M Prop a Aminex na entomofaunu obilovin. – Agrochémia, 17, 4: 111–114.

Stanislav Nenadál publikoval, zejména na počátku sedmdesátých let 20. století, řadu příspěvků ve žďárském týdeníku Vysočina. Kromě populárně naučných článků uveřejnil také seriály článků o svých cestách do zahraničí. Následující soupis je spíše ukázkou jeho tvorby a širokého spektra zájmu a znalostí než kompletním soupisem. Podrobné studium všech v úvahu přicházejících ročníků Vysočiny čeká na další zájemce o hlubší poznání autorovy práce.

• Nenadál S. (1968a): Příroda plná tajemství. – Vysočina, 9, 10: 2.
• Nenadál S. (1968b): Vzácné rostliny. – Vysočina, Koutek přírody, 9, 16: 2.
• Nenadál S. (1968c): Naše tundra. – Vysočina, Koutek přírody, 9, 20: 2.
• Nenadál S. (1968d): Bukový prales. – Vysočina, Koutek přírody, 9, 23: 2.
• Nenadál S. (1968e): Dravci. – Vysočina, Koutek přírody, 9, 29: 2.
• Nenadál S. (1968f): Hadí stanice. – Vysočina, Koutek přírody, 9, 45: 2.
• Nenadál S. (1969a): Plazi Žďárských vrchů. – Vysočina, Koutek přírody, 10, 20: 2.
• Nenadál S. (1969b): Rarity Vysočiny [Rosnatka okrouhlolistá]. – Vysočina, Koutek přírody, 10, 27: 2.
• Nenadál S. (1969c): Za plazy na Balkán (seriál). – Vysočina, 10, 35 až 43.
• Nenadál S. (1970a): Zelené ozvěny (Rozhlas o nás). – Vysočina, 11, 17: 3.
• Nenadál S. (1970b): Proč chráníme střevlíky? – Vysočina, 11, 31: 2.
• Nenadál S. (1970c): Zachráníme raka říčního? – Vysočina, 11, 32: 2.
• Nenadál S. (1970d): Expedice Ropotamo (seriál). – Vysočina, 11, 34 až 38.
• Nenadál S. (1971a): Poznáváme chráněné živočichy (seriál). – Vysočina, okénko Zprávy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, 12, 29 až 35.
• Nenadál S. (1971b): Poradní sbor ustaven. – Vysočina, 12, 30: 2.
• Nenadál S. (1971c): Pomáhají ptactvu a přírodě. – Vysočina, 12, 44: 2.
• Nenadál S. (1972a): Babínská přírodní rezervace. – Vysočina, 13, 27: 2.
• Nenadál S. (1972b): Z cesty po sovětské Abcházii (seriál). – Vysočina, 13, 32 až 38.
• Nenadál S. (1973a): Tesařík alpský, krasavec, který žil na Žákově hoře. – Vysočina, 14, 27: 5.
• Nenadál S. (1973b): Ježek obecný východní. – Vysočina, 14, 28: 5.
• Nenadál S. (1974): Ze Žďáru za poznáním a dobrodružstvím na Altaj (seriál). – Vysočina, 15, 32 až 41.
• Nenadál S. (2001): 100 let MO Rybářského svazu ve Žďáře nad Sázavou. – Vysočina, 41, 13: 10.

Srdečně děkuji přátelům a bývalým spolupracovníkům Ing. Stanislava Nenadála, a to zvláště panu Pavlu Bezděčkovi z Muzea Vysočiny Jihlava za velmi cenné odborné rady a spolupráci při tvorbě tohoto příspěvku, panu RNDr. Petru Mücksteinovi ze Správy CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou, a panu Mgr. Miloslavu Lopaurovi z Regionálního muzea města Žďáru nad Sázavou za vstřícnost a ochotu při dohledávání deponovaných odborných prací. Dále děkuji paní Marii Linhartové, vedoucí spisovny Městského úřadu Žďár nad Sázavou, za doplnění biografických informací.

• Lacinová I. (1987): Nejvýznamnější fytocenózy Bohdalovska. – Ms. [Dep. in Regionální muzeum ve Žďáru nad Sázavou, 58 pp.].
• Liedermann M., Picka J., Švoma J. et Houf V. (1989): Žďársko ve fotografiích. – ONV Žďár nad Sázavou & Blok Brno, 160 pp.

• Státní okresní archiv Žďár nad Sázavou, fond Okresní národní výbor Žďár nad Sázavou (neuspořádaná část), odbor školství, karton 58 Š – osobní spis Stanislava Nenadála.
• Státní okresní archiv Žďár nad Sázavou, fond Okresní národní výbor Žďár nad Sázavou (neuspořádaná část), odbor vnitřních věcí – osobní spis Stanislava Nenadála.
• Městský úřad Žďár nad Sázavou, spisovna, osobní spis Stanislava Nenadála.